Ceny komodit přestávají padat

Jiri-Paroubek-1403-02
26.6.2016 01:33
Několikrát v posledním roce jsem ve svých článcích věnoval pozornost vývoji cen surovinových komodit a upozorňoval jsem, že v delším časovém horizontu tří až pěti let u většiny z nich dochází k velmi výraznému poklesu cen. To plně platilo zejména pro rok 2015 i pro počátek tohoto roku.

Pokud se však podíváme na tabulku, která přináší porovnání cen komodit k 31. 5. 2016 s cenami dosahovanými v závěru roku 2014 a 2015, vidíme trochu jiný vývoj.

Pokud jde o průmyslové kovy, jejich ceny k 31. 5. 2016 vesměs velmi silně zaostávají k za jejich cenami k 31. 12. 2014. To je pro průmysl jistě dobrá zpráva, protože kovy jsou jako základní surovina pro výrobu zboží nakupovány za ceny výrazně nižší než v roce 2014. Ale oproti závěru roku 2015 šly ceny alespoň u některých průmyslových kovů nahoru. U hliníku je to pár procent, ale významně pak u zinku a cínu. Naopak k dalšímu poklesu došlo u cen olova, k nevýznamnému pak u mědi a palladia, a podstatnějšímu u niklu.

Mezi průmyslové kovy můžeme zařadit i stříbro, které díky jeho použití zejména v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu zaznamenalo k 31. 5. 2016 oproti konci let 2014 a 2015 růst ceny.

Také platina zaznamenala oproti konci roku 2015 po pěti měsících tohoto roku ne nevýznamný růst. Ale její cena stále dosti výrazně zaostává za cenou této komodity vykázanou v závěru roku 2014. Takže vývoj cen kovů, které mají široké uplatnění v průmyslu, již přestal mít jednoznačně sestupnou linii, a naopak u řady z nich, zřejmě především díky rychlému růstu automobilového a elektrotechnického průmyslu, došlo letos k jistému nárůstu cen. Anebo u některých komodit kovů dochází v zásadě k nevýznamnému poklesu. (Měď a palladium).

Tento cenový posun směrem nahoru zcela nepochybně působí, a zejména bude působit, pokud bude tato tendence setrvalá, na růst výrobních cen průmyslových výrobků. Růst cen řady komodit kovů nezbytných pro průmysl vlastně vytváří podmínky pro růst cen spotřebních předmětů i výrobních prostředků, a tedy pro mírný růst inflace.

Zajímavý vývoj je zaznamenán u zemního plynu. Zejména v posledních dnech (22. 6. je cena jednotky plynu 2,57 $) se zdá, že gradují ceny zemního plynu, které již k 31. 5. 2016 téměř dohnaly úroveň z konce loňského roku a blíží se k cenové úrovni, to ale velmi zvolna, zemního plynu k 31. 12. 2014.

Také ceny uhlí již neklesají a udržují se zhruba na stejné úrovni, na které byly na konci roku 2015. Ale proti závěru roku 2014 je zde stále významný pokles.

Ropa Brent a ropa WTI se dostaly z úrovní cca 37 $ za barel na konci roku 2015 na úroveň kolem 50 $ za barel. Je otázka, jak dopadne hlasování Britů o brexitu. Jeho výsledek bude mít nepochybně silný vliv na vzestup, či pokles cen ropy. A velmi pravděpodobně to bude vliv dlouhodobý. K výkyvu po případném brexitu nepochybně dojde také u průmyslových kovů. Naopak u zlata by brexit znamenal rychlé zvyšování ceny, a to i nad úroveň převyšující 1300 $ na unci. Cena zlata by pak táhla také dynamiku ceny stříbra.

Pokud jde o vývoj cen zemědělských surovin, na růst cen například pomerančového koncentrátu, ale také třeba kakaa, kávy, sóji či cukru silně působí výkyvy v nabídce těchto komodit. Pokud se například odhaduje, že letos bude k dispozici významně méně cukru, nežli v předchozím roce, dochází nutně ke zvýšení ceny této komodity za jednu váhovou jednotku. S výjimkou několika málo zemědělských komodit dochází k poklesu či ke stagnaci jejich cen.

Vývoj cen komodit v období let 2014 – 2015 a k 31.3. 2016

Komodity

31.12.2014

31.12.2015

31.5.2016

jednotka

energetické komodity

zemní plyn

2,89

2,34

2,288

MMBtu

uhlí

49,95

37,80

37,950

1 tuna

ropa Brent

57,33

37,28

50,030

1 barel

Uran

35,25

34,40

27,250

1 libra

ropa WTI

53,27

37,04

49,100

1 barel

drahé kovy

Platina

1209,15

892,50

981,100

1 trojská unce

Zlato

1183,90

1060,30

1214,800

1 trojská unce

Stříbro

15,57

13,80

15,994

1 trojská unce

průmyslové kovy

Hliník

1833,75

1505,50

1545,750

1 kg

Zinek

2168,00

1600,00

1919,750

1 kg

Cín

19448,00

14600,00

16336,000

1 t

Olovo

1851,00

1796,75

1695,500

1 kg

Měď

8,84

2,13

2,098

1 libra

Palladium

797,55

561,85

545,050

1 trojská unce

Nikl

15088,00

8788,00

8398,500

1 kg

zemědělské komodity

hovězí na výkrm

219,45

166,90

147,100

1 libra

Kakao

2910,00

3211,00

3059,000

1 t

pomerančový koncentrát

140,05

140,00

152,550

1 libra

Mléko

15,91

13,56

12,800

1 libra

Bavlna

60,28

63,31

63,910

1 libra

Rýže

11,49

11,57

10,940

100 liber

Káva

166,60

126,70

121,550

1 libra

Oves

303,75

217,25

189,000

bušl

Sója

1022,88

863,63

1078,500

bušl

Pšenice

589,88

469,38

466,000

bušl

Cukr

14,52

15,24

17,350

libra

Kukuřice

397,25

358,12

405,000

bušl

 Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.