Velký rest této vlády: bytová politika

Ministerstvo pro místní rozvoj, které je ve vládě garantem bytové politiky, nepřicházelo s návrhy, ani pokud jde o nové zákony, a už vůbec ne, pokud jde o programy na podporu jednotlivých typů bytové výstavby.

Ve Velké Británii je každoročně stavěno zhruba 50 tisíc komunálních bytů. Vzhledem k velikosti, respektive četnosti obyvatelstva Velké Británie a České republiky, by to u nás odpovídalo číslu výstavby 8 až 10 tisíc komunálních bytů každý rok.

Je zřejmé, že zde existuje určitá část obyvatel ze středních vrstev, která si prostě nechce pořizovat vlastní bydlení na hypoteční financování, a vlastně na to nemá ani dostatečnou finanční sílu. Ačkoli by jí to hypoteční banky zřejmě v současné době umožnily. Tito lidé by se však během dlouholetého, například dvacetiletého splácení svého závazku bance nepochybně dostali do problémů se splácením. Nikde přeci není psáno, že nepřijde nemoc, nepřijde ztráta zaměstnání, nepřijdou jiné náhlé osobní výdaje. A to vše je samozřejmě věcí, se kterou je nutné počítat.

Při splátkových kalendářích, zejména u lidí, kteří si nemohou vytvořit finanční rezervu v řádech alespoň několika set tisíc korun, aby mohli čelit náhlým propadům svých příjmů a mohli dostát svým finančním závazkům, by mohly nastat problémů.

Vláda, zejména ministerstvo pro místní rozvoj, také chybně ztotožňovala sociální bydlení s ubytovnami. Tak to však přece není. I obce by mohly být zainteresovány na výstavbě nových sociálních bytů a obnově části, například nepoužívaného, bytového fondu, nepoužívaných bytů, k využití na sociální bydlení. Každá společnost, a tedy i každé město či obec, má občany v rozdílných příjmových kategoriích. Vedle lidí bohatých, kteří si zajistí své vlastní bydlení, jsou také občané, kteří prostě mají hluboko do kapsy a potřebují sociální bydlení. A přitom jsou to lidé, kteří nemají zájem se stát bezdomovci. Těmto lidem je potřeba vytvořit podmínky k životu, tak aby mohli prožívat se svými rodinami důstojný život.

Třetím opomíjeným segmentem bydlení jsou družstevní byty, jejichž výstavba může probíhat dle zákona přijatého v roce 2006, který by s velkou pravděpodobností potřeboval určitou inovaci, tedy novelu. A to tak, aby se stal nástrojem například pro obce, možná i kraje či ústavy (tedy nástupce obecně prospěšných společností) k výstavbě bytových domů.

České stavebnictví v tomto roce již vysílá signály, které by mohly svědčit o jistém oživení tohoto odvětví. Je ovšem otázkou, zda je růst v některých měsících roku natolik jasný, abychom mohli hovořit o setrvalém jevu. Výstavba bytů, respektive bytových domů, by samozřejmě k jistému oživení stavební výroby mohla přispět. Zatím probíhá pouze výstavba domů, kde jsou byty určené de facto příjmově nejvyšším skupinám českého obyvatelstva.

Samozřejmě, že výstavba dalších typů bytů, by oživila zejména místní stavebnictví, protože by se obce mohly obracet přímo na místní, regionální, stavební firmy, pro které by tento segment výstavby mohl být velmi ekonomicky zajímavý.

Jiří Paroubek