Řídí Sobotka ČSSD dál?

Není totiž možné dělat novou politiku se starými kádry. To chápou všichni a v první řadě to vždycky chápal Bohuslav Sobotka. Do půl roku poté, co jsem odešel z funkce předsedy ČSSD a přestal řídit aparát Lidového domu, zmizeli z ústředního sekretariátu strany všichni lidé, kteří byli domněle nebo skutečně politicky spjatí se mnou. A tak například místo mimořádně schopného šéfa marketingu Petra Dimuna (ten zmizel po třech týdnech) se objevili zcela neschopní Sobotkovi poskoci, dodaní zřejmě agenturou Bison & Rose. Podle toho také marketing ČSSD v následujících letech vypadal. Česká veřejnost, alespoň ta její levicová část, očekává, že se podaří resuscitovat historicky nejstarší politickou stranu v zemi – sociální demokracii.

Strana se však zatím nevydala tou správnou cestou. Nemění zásadním způsobem ani svůj program, kterým by mohla přitáhnout nové vrstvy a skupiny voličů. Zůstává stále u impotentního marketingu, jako za Sobotkových časů. A jediné na čem záleží, je prosazení jmenování diletanta, který se účastní veřejných akcí strany, včetně jejích tiskových konferencí, v oblečení jako od táboráku, ministrem kultury. A to jen proto, že je kámošem bývalého předsedy strany Sobotky. Obávám se, že tuto vazbu, a několikrát jsem na to ve svých článcích upozornil, Miloš Zeman dobře zná. Mít jediný kvalifikační předpoklad pro výkon funkce ministra kultury, spočívající v kamarádšoftu s bývalým předsedou strany je neslýchané.

Ale vrátím se k té své původní myšlence. V seznamu členů předsednictva ČSSD se objevují jména, která se rozhodujícím způsobem podílela na dnešním tragickém stavu sociální demokracie. Je tam Sobotka a je tam také Marksová-Tominová. Sobotka svou neschopností a bezprincipiálností přivedl stranu až k ubohým 7% ve volbách do sněmovny a Marksová-Tominová nebyla vůbec schopna čelit marketingu A. Babiše, který prodával výplody ministerstva práce za svoje. Prostě neodpustitelný diletantismus.

Zvláštní je jedno. Oba dva tito naprosto provaření a neschopní lidé, kteří zavedli svou stranu do slepé uličky, se odvážili kandidovat do nejvyššího orgánu strany. A co je ještě vážnější, je to, že se našla většina, která je zvolila. Z toho je jasně vidět, kdo ovládá a řídí stranu v tuhle chvíli a že to není Jan Hamáček. Ten je limitován ve svém rozhodování Sobotkou a spol. a do toho spol. patří především Radek Pokorný, jako Sobotkův alter ego.

V předsednictvu jsou také v plné palebné síle zastoupeni všichni kolosálně neschopní dlouholetí představitelé pražské stranické organizace: Poche, Dolínek, Pavlík, kteří zavedli tuto stranickou organizaci v obecních volbách do politické nicoty. Kde se v nich bere ta odvaha dál kandidovat, vždyť přece musí vědět, že s jejich provařenými tvářemi a jmény se strana v Praze už nikdy přes hranici volitelnosti nemůže dostat. Jim je ale všechno jedno. Osudy strany, zájmy voličů, hlídají si jen své pašalíky, které mají zejména na ministerstvu zahraničí či jinde (Pavlik na školství) a to je vše. Za Ústecký kraj trůní v předsednictvu strany JUDr. Jan Růžek. Advokát známý ze všech možných, ne zrovna hezkých kauz Ústeckého kraje. Nedávno zaplnila stránky médií jeho poslední kauza, ve které byl ověnčen obviněním z čerpání statisíců korun veřejných prostředků z kraje, kde je ČSSD stále ještě v Krajské radě zastoupena.

Uvedl jsem namátkou několik jmen. Prostě předsednictvo strany je dále sobotkovské, není schopno jakékoliv změny generální linie strany a povede tuto stranu do záhuby. Je mi líto Jana Hamáčka. Vnímal jsem jeho kroky před rokem pozitivně. Dnes chápu, že je ve své činnosti limitován těmito lidmi, které, de facto, ve stranických kalkulacích a postupech musí respektovat.

Jiří Paroubek

Koláž: ateo.cz