Propadnou se do chaosu?

Vedení strany si samozřejmě za výsledky ve volbách zaslouží ostrou kritiku, ale v tuto chvíli by bylo velmi nepraktické vedení strany úplně rozehnat. V podstatě prakticky všichni představitelé politického grémia uvedli, že na mimořádném sjezdu, a je z tohoto hlediska v zásadě jedno, zda to bude v dubnu nebo v únoru, už své funkce obhajovat nebudou.

To je příležitost pro další lidi, aby nalezli uplatnění ve vedení strany. Jména, která padají, však zatím svědčí o tom, že, aniž bych ta jména chtěl jakkoli podceňovat (právě naopak), nepadají po hlubokém uvážení a se serioznim zdůvodněníním.

Budoucí vedení ČSSD bude muset stranu vyvést z nejhlubší krize a z nejpotupnější porážky ve volbách, kterou ve svých dějinách zažila. Bude muset finančně stabilizovat stranu při ztrátách, které jsou z titulu špatných volebních výsledků realitou. Nové vedení strany se musí pokusit zajistit alespoň částečný sponzoring strany. Budoucí vedení strany musí dát impulzy k programové obnově, k obnově organizace a metod práce. Tedy k modernizaci ČSSD a samozřejmě k hledání nových lidí, kteří hluboké změny budou schopni provést.

Zde se nabízí někdejší praxe bližší spolupráce s neziskovými organizacemi. Ta probíhala v době uplatňování projektů modernizace ČSSD, tedy v letech 2007–2009. Jde o to čerpat právě tam některé nové programové návrhy a také nalézat politické talenty.

Strana se v posledních letech poněkud uzavřela do ulity a tu ulitu je nyní třeba rozbít. Ideální by byla revoluce zezdola. Ale k tomu je třeba také velmi osvíceného vedení, složeného z již zkušených lidí nejrůznějších věkových kategorií.

Vraťme se však na začátek. Uskutečnit v této situaci další pražskou defenestraci a vyházet členy vedení strany z 1.patra Lidového domu do Hybernské ulice není moudré.

Současné vedení strany v sobě musí najít sílu a pomoci dojednat vedení poslaneckého klubu co nejefektivnější zastoupení poslanců strany v orgánech Sněmovny. Musí se pokusit přivést stranu do vlády, protože v řadách opozice šesti či dokonce sedmi dalších opozičních stran může být ČSSD ve sněmovně jaksi ztracená. Nikdy nebude hlasitější než Piráti, nebo dokonce Okamura.

Odstranění vedení strany v této situaci, jak k tomu vyzývají některé krajské organizace, je tedy nepraktické a bylo by začátkem nespoutaného chaosu. Ten jistě nikdo nechce.

Jde také o to, tento provizorní stav neprodlužovat dlouho, to znamená uspořádat relativně rychle sjezd ČSSD. Nejlépe v druhé polovině února, tak aby vzniklo legitimní vedení s co nejširší podporou v rámci strany i ve veřejnosti, které by mohlo v případném druhém kole jednat o účasti ČSSD v nové vládě, pokud selže Babišův první pokus o vyslovení důvěry menšinové vládě. Pochopitelně, s novými osobami a obsazením.

Jiří Paroubek