Obří rozdíly v majetku a financích českých domácností

Čisté jmění je veličina, do které jsou zahrnuty na straně aktiv nemovitosti, tedy například byty anebo bytové domy, a  také úspory a investice dané domácnosti. Toto číslo je následně poníženo o objem nesplacených hypoték a půjček. Výsledné číslo  představuje čisté jmění domácnosti. Mediánem čistého jmění domácnosti je tedy jakýsi prostředek v přehledu českých domácností seřazených podle výše čistého jmění. Medián v Česku představuje  2,8 milionů korun. Je to číslo srovnatelné například se Slovenskem nebo s Portugalskem. Pro někoho může být překvapivé, že výše majetku rodiny vychází u nás v mediánu či v průměru  takto vysoko. Když kolem sebe vidíme většinou domácnosti, které toho mnoho nemají. Ale většina českých domácností, konkrétně 73% domácností, tedy téměř tři čtvrtiny rodin u nás vlastní nemovitost, kde bydlí. Velká část českých domácnosti vlastní také rekreační nemovitost.  Domácnosti s vlastním bydlením mají medián čistého jmění na úrovni čtyři miliony Kč.

Nízkopříjmové domácnosti se pohybují s mediánem na 1,4 milionech Kč. A naopak vysokopříjmové domácnosti mají medián čistého jmění kolem 5 milionů Kč. A čím více je členů domácnosti, tím bývá větší také jejich majetek. A naopak, jednočlenné domácnosti mají majetek kolem 1,7 milionu korun.

 Zhruba čtvrtina domácností žije v nájemním bytě. Tyto domácnosti bez  nemovitého majetku činí medián čistého majetku  200 tisíc Kč To není mnoho.

 Před časem newslechter Poznat svět uvedl čísla, která se týkají finančního jmění, finanční situace  českých domácností. Průměrná domácnost má finanční majetek 900 tisíc Kč. Ale 77% českých domácností nemá žádné finanční rezervy.... To je velmi překvapivé zjištění, i když rok a půl staré, Obávám se, že od té doby se v tomto směru ale nic podstatného k lepšímu nezměnilo.

Pokud jde o medián čistého jmění  v zemích západní Evropy  dosahuje diferenciace společenského bohatství mnohem vyšších hodnot než u nás.. Zhruba desetina domácností vlastní ve velké části zemí západní Evropy asi polovinu veškerého majetku v dané společnosti.  U nás jedna desetina domácností vlastní téměř dvě pětiny veškerého majetku.

 Pokud jde o cely svět, tak jedno procento obyvatelstva vlastní zhruba polovinu světového bohatství.

Vrátím se ještě k zemím západní Evropy, i když v těchto zemích je uplatňováno progresivní zdanění právnických i fyzických osob. Přesto tam došlo ve společnosti k obrovské majetkové diferenciaci. Není tedy pravdou, že by progresivní zdanění zabraňovalo schopnějším v hromadění majetku, tedy bohatnout. Ale přeci jenom tento nástroj vede k tomu, že střední vrstvy a příjmově nižší vrstvy obyvatelstva jsou při přerozdělování vytvořeného národního společenského produktu na tom lépe, než kdyby bylo zdanění prováděno například rovnou daní.  Progresivní zdanění zmírňuje diferenciaci ve společnosti, ale nedokáže řešit společenskou nerovnost.

Česká společnost tedy je majetkově a co se týče finanční síly domácností velice diferencovanou společnosti. Zejména zarážející je to, že více než tři čtvrtiny českých domácností mají prakticky minimální nebo žádné finanční úspory. A že lidé, - i dovoluji si tvrdit, že podle průzkumů, které byly v poslední době zpracovávány – i díky vysokému a neregulovanému nájemnému nižší majetek. Ten je vlastně z hlediska celospolečenského nevýznamný.

 Pochopitelně, průměrná čísla jmění a mediány čistého jmění ovlivňuje oněch 10 % nejbohatších domácností, které často vlastní celou plejádu nemovitostí a jejich finanční jmění je násobně větší nežli finanční jmění domácností ze středních či nízkopříjmových vrstev.

Tato čísla jsou výzvou především pro politickou levici, aby si uvědomovala význam a potřebnost, které by mohla mít pro diferencovanou českou společnost. Tak aby ochraňovala zájmy středně příjmových a nízkopříjmových domácností.