Někteří akademici si nevidí do úst

1. Na základě mého návrhu( jako tehdejšího předsedy ČSSD) byla při prezidentské volbě v roce 2008 prosazena veřejná volba. Případné machinace v prezidentské volbě jsou při veřejné volbě možné jen v minimálním rozsahu. A vlastně, pokud jde o tehdejší sociálně-demokratické poslance a senátory, účastníky volby prezidenta republiky, na které by mohl mít eventuálně M. Jansta vliv, tak z nich selhal pouze jediný. Byl to poslanec E. Snítilý. O získání jeho hlasu může podat více informací tehdejší ministr vnitra Langer, opírající se již v té době o zázemí Ústavu pro studium totalitních režimů. M. Jansta s tím tedy neměl nic společného.

2. V té době jsem tu a tam s M. Janstou hovořil o mnoha otázkách právního charakteru, které se týkaly činnosti tehdejší ČSSD (například ohledně smlouvy s advokátem Altnerem uzavřené ještě M. Zemanem a podobně), a bude-li M. Jansta potřebovat u soudu mé případné svědectví, jsem ochoten takové svědectví vydat. V době, kdy jsem byl předsedou ČSSD, nevyvíjel M. Jansta žádné úsilí, které by šlo proti zájmům ČSSD. A členem této strany Jansta, pokud je mi známo, stále je.

A zejména i s ohledem na způsob volby prezidenta v roce 2008 (veřejná volba) neměl nikdo z lobbistů reálný vliv na to, jak volili sociálnědemokratičtí poslanci a senátoři. Myslím, že by zejména akademičtí funkcionáři měli vydávat svá písemná vyjádření uvážlivěji, nežli se to stalo v tomto případě. A v případě, že zalžou, by měli v sobě najít sílu se omluvit.

Jiří Paroubek