M. Zeman převzal strategickou iniciativu

Dnešní média jsou sice plná vyjádření „mediálních expertů“, kteří blouzní o tom, jak "mistrovsky" to Drahošův tým expertů vymyslel. Ale řekněte to těm 1,5 milionům voličů, kteří sledovali Zemana na TV Nova, že to bylo Drahošovo správné rozhodnutí, když viděli místo Drahoše jeho prázdnou židli. Chlapci a děvčata z Drahošova týmu podlehli psychologickému tlaku, že M. Zeman je nepřekonatelný rétor a debatér a že bude lepší s ním jít jenom do dvou debat, po kterých pak spřátelená média vyhlásí Drahošovo vítězství.

Většina voličů žádnou ze dvou debat neuvidí, a proto jí bude stačit interpretace médií o tom, kdo je vítězem debat. Je to vychytralé, ale v zásadě nerozumné. Kdyby byl v Drahošově týmu nějaký opravdu chladnokrevný a zkušený analytik, povšiml by si, že M. Zeman byl naposledy v opravdu konfrontační diskusi před pěti lety, a to s K. Schwarzenbergem. A upřímně řečeno, K. Schwarzenberg nebyl pro Zemana žádným zvláštním soupeřem.

Drahošův tým tak M. Zemana nechal v single diskusi s moderátory nádherně rozcvičit. Jak Rey Koranteng, tak Jaromír Soukup byli dobří sparingpartneři a M. Zeman osvědčil skvělou formu. Vyčítat Zemanovi údajné lži a překrucování, jak to dnes činí někteří zemanožrouti v médiích, je jednak trapné, ale také zbytečné. M. Zeman takové komentáře před svými dalšími debatami číst určitě nebude a ví, co dělá.

Řekněme si otevřeně, že Drahošův tým přenechal M. Zemanovi tu nejcennější věc, kterou každý politik má. Respektive může, ale nemusí ji mít. M. Zeman teď převzal strategickou iniciativu. A to ho může z nepříjemné situace, ve které byl minulý týden, dovést k volebnímu vítězství. Zejména proto, že pro něj klíčové politické strany, hnutí ANO, SPD a komunisté, vyzvali k jeho podpoře. Sociální demokracie je rozdělena, ale zdá se, že nejvýraznější figury strany, které podporují Zemana, jsou veřejností vnímány silněji než zapšklí loseři typu Sobotky či Štecha anebo Netolického.

Ostatně, sociálně demokratickým voličům, těm současným i bývalým (a snad i budoucím), věnoval M. Zeman poměrně rozsáhlou pozornost ve svém vystoupení na Nově. Sentimentálně jim připomněl, tedy ne neoblomným antizemanovským funkcionářům ČSSD, jakýmsi maršálům bez vojska, ale přímo voličům ČSSD, že byl velmi úspěšným lídrem a premiérem této strany. A to v kontrastu se současnou tragickou situací fatální volební prohry a trapného tápání po volbách.

Takže M. Zeman vstupuje do poslední fáze volební kampaně díky hlouposti svých protivníků posílen. Dát přednost setkání „s voliči“, respektive s přesvědčenými voliči, jak to předvedl v těchto dnech J. Drahoš a jeho tým, v poloprázdných sálech v Ostravě, Brně a Praze před televizními debatami se statisíci diváky, je ohromná politická chyba.

Jak to kdysi řekl kníže diplomacie Talleyrand o jedné z chyb Napoleona Bonaparta: „Bylo to horší než zločin, byl to omyl.“ Nelze popřát panu Drahošovi a jeho týmu nic jiného, než aby pokračovali ve svých omylech až do své konečné porážky.

Jiří Paroubek