Je těžké být v politice bez iluzí

Dalším pozitivním jevem je příchod průbojné ministryně práce Maláčové do vedení strany. Zdá se, že i další místopředseda strany Šmarda může být pro veřejnost zajímavým zpestřením personální nabídky.

Je potřeba také ocenit vysokou organizovanost sjezdu, kde se podařilo vytvořit v zásadě jednotný hlasovací blok, který, s výjimkou jediné volby, při níž se zadrhnul, fungoval velmi dobře. A těmi organizátory stranické jednoty byli pánové Povšík, Poche a Špaček.

Bohužel, předseda Hamáček musel v zájmu jednoty stranických řad na sjezdu udělat politický obchod a vzít do vedení strany i představitele pražské organizace, ministra zahraničí Petříčka. Když jsem v televizi sledoval Petříčkův projev, musím říci, že jsem ocenil, že je zajištěna bezpečná hlasovací většina pro personální volby a tedy i pro volbu Petříčka. Myslím ale, že by měl příště předseda strany výstupy svých nejbližších spolupracovníků vidět předtím, než je pronesou a korigovat je.

Zajímavým zpestřením sjezdu byl kandidátský projev o něco později zvoleného nového místopředsedy Šmardy. V některých tezích se Šmarda sice ve svém projevu hluboce mýlil (sociální demokracie nebyla v minulosti vždy jen stranou pro chudé, ale stranou všech společenských vrstev), ale jeho vystoupení bylo dynamické a správně působící na emoce.

Programová diskuse nebo spíše diskuse nad programem se prakticky nekonala, protože kromě manifestu, který byl obecně formulován, nebylo o čem diskutovat. Budoucí program strany by měl být postaven tak, aby mobilizoval k volbě ČSSD nově skupiny voličů a současně, aby resuscitoval podporu dřívějších voličů sociální demokracie. Myšlenka jakýchsi programových kempů pro tvorbu budoucího programu určitě není špatná. Nicméně volání po novém programu v tomto okamžiku nahradilo konkretizovaný návrh programu, který by byl předložen straně a veřejnosti k další diskusi již na tomto sjezdu. Stranické preference ČSSD se v tuto chvíli pohybují u seriózních agentur mezi 5 - 8% hlasů. Nejlepším průzkumem veřejného mínění jsou ovšem volby. A po květnových evropských volbách, pokud volební výsledek bude stejný nebo dokonce lepší než v těch minulých volbách před pěti lety (čtyři mandáty europoslanců), bude všechno v pořádku a budeme vědět, že strana jde správným směrem. Pokud ovšem volební výsledek strany bude horší, než byl ten špatný v roce 2004, kdy strana dosáhla 8,8% hlasů a dva mandáty europoslanců, bude potřeba „něco“ dělat.

V tuto chvíli jde ale především o to, stabilizovat pozici ČSSD ve vládě. Jde o to primárně také prezidentu Zemanovi, který ČSSD vyjádřil podporu v těžké situaci. Sociální demokracie nemá momentálně jinou alternativu, nežli zůstat ve vládě, byť jí to zatím nepřináší užitek ve viditelném a zřetelném nárůstu volebních preferencí. Po skončení evropských voleb bude ovšem příležitost se vrátit k tomu, jakými prostředky a s jakými lidmi prosazovat ve vládě politiku ČSSD.

Zatím alespoň mezi delegáty sjezdu zavládla naprostá spokojenost, jakoby strana měla volební preference kolem 30%.

Jiří Paroubek