Jiří Paroubek: Jak dopadly komunální volby v menších městech?

Pro politický vývoj v zemi v blízké i vzdálenější budoucnosti je vždy důležité vědět, jak dopadly komunální volby a znát také povolební uspořádání především ve třech největších městech republiky. Tedy v Praze, Brně a Ostravě.

Velmi důležitá je také informace o volebních výsledcích a povolebních koalicích v krajských i dalších statutárních městech.

Každá parlamentní politická strana by si měla pečlivě analyzovat také výsledky v dalších, zbývajících „trojkových“ obcích. Na úřadech těchto obcí je soustředěn výkon státní správy v přenesené působnosti, kterou tyto vykonávají pro několik či řadu okolních obcí. (Pro větší přehlednost jsou tabulkové přílohy této analýzy rozděleny do dvou souborů. V prvním jsou okresní města a ve druhém zbývající trojkové obce, které nejsou ani okresními, ani statutárními městy.) Trojkové obce – města a městečka – kterých je (vč. statutárních měst) celkem 208, tak mají větší politickou váhu nežli zbývajících více než šest tisíc českých a moravských obcí.

Součástí této analýzy je v příloze tabulková část, ve které je možné vyhledat výsledky všech parlamentních stran (mimo Úsvitu) ve zbývajících „trojkových“ obcích, s výjimkou statutárních měst, v letech 2010 a 2014. V tabulkové části je uvedena také přírůstková analýza. Tedy, kolik přibylo (přírůstek) či ubylo procent hlasů a mandátů v zastupitelstvu té které parlamentní politické straně.

Přírůstek generálně má jen jediná volební strana – ANO, jako nově vzniklý politický subjekt. Největší propady hlasů oproti volbám v roce 2010 zaznamenaly v trojkových obcích ODS a TOP 09 a také sociální demokracie. Pokles až na výjimky zažila také KSČM. Naopak lidovci, tam kde kandidovali, většinou zaznamenali růst. Tato strana překonala vnitrostranickou krizi z let 2009 – 2010, která vyvrcholila secesí Kalouskova křídla z lidové strany a propadem KDU-ČSL ve sněmovních volbách 2010.

Závěr:

V trojkových obcích (pokud z nich pro účely této analýzy vyčleníme statutární města), můžeme konstatovat tragický volební výsledek ODS a zejména TOP 09.

O něco lépe je na tom přece jen ČSSD, ta aspoň někde zaznamenala zlepšení volebního výsledku oproti komunálním volbám 2010. Pro zajímavost, jednalo se zhruba o 15 % z tohoto souboru okresních měst a dalších „trojkových“ obcí. ČSSD je na tom v daném souboru obcí také o něco hůře nežli komunisté. Pokud předseda sociální demokracie Sobotka hovoří o tom, že tak, kde ČSSD neuspěla, je třeba vyměnit lídry kandidátek, měl by skutečně co dělat. Musel by vyměnit většinu lídrů ve statutárních městech a 85 lídrů ve zbývajících trojkových obcích. Myslím, že je to jako s fotbalovým týmem – pokud se mužstvu nedaří, je snazší vyměnit trenéra než celý tým.

ANO i v tomto souboru obcí zaznamenalo výtečný volební výsledek. Ten se mi zdá ovšem přece jen slabší, nežli je tomu u statutárních měst.

Myslím, že z analýzy je patrné, že tak úplně neplatí teze, že když je dobrý starosta, volební výsledek se v komunálních volbách dostaví… U starostů ODS trojkových obcí tomu prostě tak není.

I když předmětem této analýzy nejsou statutární města, nemohu se nezmínit o dvou městech, kterými jsem se zabýval ve své analýze volebních výsledků ve statutárních městech. Jedná se o Brno a Ostravu, kde sociální demokracie ve vedení těchto měst končí.

Vedení sociální demokracie udělalo zásadní chybu ve dvou významných moravských městech – v Brně a Ostravě. Čekat, že (mimochodem úspěšný) primátor Onderka vyhraje v Brně potřetí za sebou volby, bylo čekáním na zázrak. Ten se nemohl dostavit. Onderka mohl být již rok poslancem a lídrem kandidátky ČSSD v Brně se mohl stát někdo jiný. Onderka s kvalifikací úspěšného primátora Brna se mohl stát ministrem či náměstkem ministra.

Něco podobného bylo možné nabídnout i primátoru Kajnarovi, i když ten byl volby v Ostravě schopen vyhrát. „Někdo“ si ale nechtěl vyrobit do budoucna na centrální úrovni další konkurenty…

Jiří Paroubek, Andrea Malecká (tabulková část)