Bydlení v Praze – no prostě katastrofa.

 Ve čtvrtek večer jsem tak trochu proti své vůli shlédnul televizní debatu pražských lídrů na ČT24. Neboť jsem  slíbil v jedné televizi, že se k ní vyjádřím komentářem. Té se zúčastnili lídři vybraných volebních stran, jež kandidují do pražského zastupitelstva. Úmyslně říkám, vybraných volebních stran, neboť například Patrioti anebo Láska je život (nebo jak se ten spolek one man show jmenuje), mají dle odhadu zhruba stejnou výši volebních preferencí jako Spojená levice pro Prahu. Ale na rozdíl od reprezentanta levicové kandidátky dostali tyto dvě obskurní formace na základě poněkud diskutabilního průzkumu veřejného mínění příležitost sdělovat své názory divákům televize. Je to samozřejmě velkou výhodou pro strany, které se takovéto diskuze zúčastní.

 Ale budu se zabývat spíše obsahem této debaty, nežli tím, kdo měl či neměl být na této debatě přítomen.

Před čtyřmi lety, před minulými volbami do pražského zastupitelstva slibovaly všechny dnes na radnici zastoupené strany ohromnou bytovou výstavbu.  A to tak ohromnou, až to vyráželo dech a objektivní a poměrů na radnici znalý pozorovatel musel pochopit, že je to jenom předvolební trik a joke. A přesně tak to dopadlo. Žádné komunální byty s regulovaným nájemným za 4 roky prostě postaveny nebyly. Dnes zřejmě nejsilnější strana  současné radniční koalice, alespoň podle průzkumů veřejného mínění, STAN, která měla oblast bytové výstavby jaksi pod palcem, neudělala nic. Její hlavní reprezentant a lídr Hlaváček je možná v něčem kompetentní člověk, tedy snad jako dobrý úředník, ale pokud za 6 let, kdy existuje  městský podnik Pražská developerská společnost, který by měl stavět komunální byty, nepostaví tento podnik žádný komunální byt, je to vizitka kolosální neschopnosti. Ještě zbývá připomenout, že v této společnosti bylo údajně utraceno za 6 let do této chvíle 400 milionů korun. A nic za to. Nic se nepostavilo. Nikdo nebere Hlaváčka k odpovědnosti za tento ostudný stav. Hlaváček nicméně cosi blábolil, že už v krátké době tento podnik zahájí výstavbu 2000 bytů. Ta je prý již připravená. Blázen kdo věří.

 Dalším naprosto nekompetentním kandidátem je kandidátka Bukanýrů, jejíž jménosinepamatuji a asi  ani nestojí za to, se jím zabývat. Myslím, že to byla zrovna ona, která si plete knedlíky s bramborami. S nadšením a slzou v oku hovořila o tom, kterak piráti, když to měli na starosti,  tak bylo v Praze v roce 2023  zahájeno nejvíce  bytů za poslední dobu. Něco přes 9 tisíc. To je jistě impozantní počet, ale paní kandidátka zapomněla sdělit, že ani jeden z těchto bytů nebyl komunálním nájemním bytem. Všechno to byly byty, které byly stavěny pro, řekněme, tu nejbohatší část klientely. Neboť v Praze  staví byty  klientům, kteří si je pořizují vesměs s použitím hypoték, developeři za ceny, které se vymykají zdravému rozumu. A jež přesahují  vysoce 100 tisíc Kč na m² obytné plochy. A takto by si jistě představovali stavět i za peníze hlavního města Prahy. Riziko by nesla radnice. V případě, že by náklady na výstavbu nových bytů byly promítnuty do nájemného, tak by nájemné muselo  být dotováno ze státního příspěvku. Tedy zvyšovalo by sociální výdaje státu. To jistě není dobrá cesta.

Nicméně několik dobrých nápadů se v diskuzi  objevilo. Jeden z řečníků hovořil o tom, že je potřeba, aby město stavělo samo. Ano, umím si to představit, že by to bylo právě prostřednictvím Pražské developerské společnosti. Přičemž pozemky na výstavbu bytů by město poskytovalo zdarma. To by bylo jistě dobré řešení. Nikdo z diskutérů ovšem nehovořil o tom, že takovéto projekty Pražské developerské by mohly být typizované  To znamená, že by byly připraveny tak, aby optimalizovaly stavební náklady.Ty by se pak mohly pohybovat  mezi 30 až 40 tisíci Kč  za m² obytné plochy. S tím, že by byl samozřejmě dodržen plný standard bydlení. Tak jako je to např. v městských bytech ve Vídni. Jak  správně zmínilo několik diskutérů, ve Vídni existuje 220 tisíc komunálních bytů, které v posledních sto letech postavilo město Vídeň. A vedle toho také několik desítek tisíc bytů družstevních postavených s podporou města. A nájemné placené ve Vídni je  nejnižší ze všech velkoměst Evropy. Jeden z diskutérů také uvedl, že je naprosto ostudné, pokud se tu a tam volné byty na městských částech stávají předmětem jakési aukce. Tedy ten, kdo dá nejvyšší cenu za byt, který je nabízen městskou částí, jej získá do nájmu. Právě tyto byty, kterými disponují městské části by měly dostávat do nájmu ti občané Prahy, které Praha nejvíce potřebuje z hlediska  jejich profese. Jedná se o lékaře, zubaře zdravotnický personál, ale třeba také učitele a odborníky  pro sociální zařízení města a městských částí.

 Jeden z přítomných diskutérů si vzpomněl také na Airbnb. Podle odhadů je takto využíváno nebo spíše zneužíváno zhruba 20 tisíc pražských bytů. Samozřejmě, těch nejkvalitnějšich. Vynětí těchto bytů de facto z bytového fondu  ke krátkodobým pronájmům také obecně zvyšuje cenu nájemného. V posledních obdobích nemělo žádné vedení radnice zájem Airbnb, které je vlastně nekalou konkurencí hotelů a penzionů v Praze, regulovat. Jako je tomu v naprosté většině velkých měst západní Evropy.

Je zajímavé, že si nikdo z přítomných nevzpomněl, že Prahu obývá zhruba 200 tisíc Ukrajinců, kteří bydlí podle odhadů  ve 40 tisícich pražských bytech.

Ani na problematiku volných bytů mezi diskutujícími nebyl shodný názor. Někteří se uchylovali k blábolům typu, že trh všechno srovná a že by se nemělo zasahovat do trhu a měla by se umetat cestička developerům. Jiní naopak připouštěli, že je potřeba zdanit byty, např. uplatněním vyšší daně z nemovitostí, které nejsou pronajmuty, či využívány např. rodinou majitele.

Zdá se, že současné pražské radniční strany se nedokáží shodnout na nějaké rozumné bytové politice, která by byla odvozena ze zkušeností velkých měst v západní Evropě, jež v tomto směru jsou podstatně úspěšnější nežli Praha. Např. od bytové politiky města Vídně.

 Diskuze představovala přehled beznaděje i pro další volební období. A zdá se, že Praha se bude definitivně měnit na město, které je jenom pro bohaté a ty nejbohatší. V pražských podmínkách, vzhledem k přesunu těch nejbohatších lidí z celé republiky právě do Prahy, to může být až 10% všech domácností. Středněpříjmové a nízkopříjmové domácnosti se ovšem mohou jít klouzat. Na hypotéku, která by je krvavě zadlužila na 20 či 25 let u bank, ani nedosáhnou.A levné komunální byty stavěny nebudou.

V řadě svých článků v minulosti jsem popsal, jak vypadá před zhruba šesti lety zpracovaný návrh zákona o financování komunální bytové výstavby. Ten vychází především z britských a rakouských zkušeností v oblasti bytové politiky.

Bytovou výstavbu komunálních bytů, podle možnosti typizovaných, by prováděly neziskové společnosti pro bydlení, které by byly vytvářeny obcemi. Obce by těmto společnostem, nad nimiž  by si udržovaly plnou kontrolu, předávaly pozemky určené pro bytovou výstavbu. A neziskové společnosti by z úvěrů, které by získaly od bank se splatností na 20 až 25 let, stavěly bytové domy. A anuitní splátky by byly spláceny z přijatého nájemného. Tyto bytové domy by byly obsazovány podle klíče, který by stanovily příslušné obce a vše by probíhalo pod dozorem obce a zcela transparentně. Podobný systém je uplatňován v Anglii už po desítky let a byly podle něj postaveny desítky tisíc bytů. Podobně je tomu v Rakousku.  Bohužel, po odchodu sociální demokracie ze sněmovny, která byla předkladatelkou tohoto návrhu zákona, není již politické síly, která  by měla zájem tento návrh zákona, jenž by umožnil výstavbu levných komunálních bytů podpořit  Je to smutný fakt, ale politická levice v poslanecké sněmovně prostě chybí. Ještě upozorňuji, že uplatněním tohoto návrhu zákona o financování komunální bytové výstavby by prakticky nevznikaly finanční nároky na veřejné rozpočty, ani na státní rozpočet, ani na rozpočty obecní.