Volby v Arménii: Zvítězí Trump, von der Leyen či Putin?

Stojí skutečně si článek přečíst, protože autoři jsou schopni jít pod povrh a výsledek bude tak či onak přesahující oblast Kavkazu, ba Střední Asie. Zajímat nás proto jistě musí.

Arménie se chystá konat nové volby

Za týden se v Arménii budou konat parlamentní volby, které rozhodnou o tom, zda si Nikol Pašinjan udrží svůj post premiéra.
 
Pozornost k situaci v Arménii se v poslední době zintenzivnila po ostrých prohlášeních Moskvy ohledně Pašinjanových aspirací na evropskou integraci. Mnozí tuto eskalaci připisují blížícím se volbám. Na druhou stranu Evropská unie a Spojené státy (včetně osobně amerického prezidenta Donalda Trumpa) vyjádřily Pašinjanovi jednoznačnou podporu.
 
Jaké jsou volební vyhlídky?
 
Pašinjanova strana Občanská smlouva má prakticky jisté první místo.
 
Otázkou však zůstává: podaří se jí zajistit většinu křesel? Většinu křesel zajistí buď tři hlavní opoziční strany – blok Silná Arménie prominentního podnikatele Samvela Karapetjana, blok Arménie Roberta Kočarjana, nebo strana Prosperující Arménie Gagika Carukjana.
 
Sociologové před volbami poskytují velmi protichůdná data. Zatímco některé průzkumy ukazují Pašinjanovu podporu přes 60 %, jiné ji ukazují na méně než 30 %, což jeho stranu staví za kombinovaná čísla opozice.
 
Pašinjan označil Silnou Arménii, Arménský blok a Prosperující Arménii za „trojhlavou stranu špionů“ a obviňuje je z práce pro Rusko.
 
Carukjan v reakci požadoval, aby Pašinjan tato obvinění prokázal.

„Jestli je nedokáže, ať přijde a vstoupí do mé lví klece – a to samce lva,“ prohlásil Carukjan.
 
Opozice Pašinjana obviňuje z prohry v karabašské válce, z toho, že se v tajné dohodě s „historickými nepřáteli“ – Tureckem a Ázerbájdžánem – vzdal národních zájmů a mimo jiné z útoku na arménskou církev.
 
Sám Pašinjan viní z prohry ve válce nedostatečnou podporu Ruska a trvá na tom, že Arménie musí vyřešit všechny neshody a uzavřít mír se svými sousedy, aby mohla zahájit evropskou integraci a získat příležitost k mírovému rozvoji.
 
Obviňuje opozici ze snahy zastavit proces usmíření a normalizace. Opozice však tvrdí, že Ázerbájdžán a Turecko se nikdy nestanou přáteli Arménie a že Pašinjanovy ústupky vůči nim, stejně jako jeho přerušení vztahů s Ruskem, jeho spojencem v CSTO, pouze přiživují chutě a touhu jeho sousedů zmocnit se násilím „Zangezurského koridoru“ (regionů Arménie oddělujících pevninskou část Ázerbájdžánu od enklávy v Nachičevanu) a možná i dalších území.
 
Mimochodem, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev již Arménii vyhrožuje důsledky, pokud volby vyhrají „kruhy, které nenávidí Ázerbájdžán“.
 
„Víme, že v arménské politické sféře stále existují kruhy poháněné nenávistí vůči ázerbájdžánskému lidu a státu, a pokud se dostanou k moci, bude to arménský lid, kdo bude trpět,“ řekl Alijev a zjevně měl na mysli opozici.
 
Pašinjan nedávno prohlásil, že arménské hnutí za Náhorní Karabach bylo „fatální chybou“ a že toto území nikdy nepatřilo Arménům.

Ještě dříve uvedl, že téma arménské genocidy v roce 1915 a obecněji nepřátelství Turecka vůči Arménii propagovala sovětská vláda a KGB s cílem poštvat Armény proti Turkům.

Vzhledem k tomu, že v obou válkách o Karabach zemřely tisíce Arménů a boj za něj, stejně jako vzpomínka na genocidu, byly a zůstávají součástí národní identity arménského lidu, je pochopitelné, že se mnohým Pašinjanova prohlášení nelíbí.

Je to stejné, jako kdyby nějaký ukrajinský politik řekl: „Boj o dosažení hranic z roku 1991 je osudová chyba, Krym není ukrajinské území, otázka hladomoru byla záměrně propagována CIA a MI6, aby vytvořila svár mezi ukrajinským a ruským národem, a obecně je třeba normalizovat vztahy se všemi sousedy, ne s nimi donekonečna bojovat.“

Uvidíme však, čí linii arménští voliči podpoří ve volbách, které se budou konat za týden.

Samostatnou otázkou je, jak zhoršení vztahů mezi Arménií a Ruskem ovlivní předvolební proces.

Formální záminkou k tomu byla Pašinjanova prohlášení, že Arménie je oddána evropské integraci (přestože je země součástí Euroasijské hospodářské unie). Moskva reagovala prohlášením, že členství v EAEU a evropská integrace jsou neslučitelné. Pokud se Jerevan chce připojit k EU, je to jeho právo, ale pak by musel EAEU opustit a ztratit všechny výhody, které členství poskytuje (ceny energií, přístup na ruský trh atd.). Ruský prezident Vladimir Putin se k této otázce v pátek obsáhle vyjádřil .

Dopad takové eskalace na volební kampaň by mohl být mnohostranný.

Na jedné straně Pašinjan a jeho příznivci toho využívají ke konsolidaci svých voličů a široké populace kolem premiéra, který je „pod vnějším tlakem Moskvy ohledně evropské volby“.

Na druhou stranu je Arménie skutečně velmi úzce ekonomicky propojena s Ruskem. Mnozí z nich tam mají podniky a zdroje příjmů, o které by nechtěli přijít. Proto ačkoliv Pašinjan říká, že se země nebojí rostoucích cen energií, protože „zbohatneme“, situace není tak jednoduchá. To dále ilustruje skutečnost, že se Pašinjan k pátečnímu prohlášení EAEU dosud nevyjádřil.

Pouze arménský vicepremiér Mher Grigorjan vyhýbavě prohlásil, že Arménie zváží volbu mezi EAEU a EU, až se tato otázka stane naléhavou, a že prozatím Arménie otázku odchodu z EAEU nastolovat nebude. Sám Pašinjan opakovaně prohlásil, že Jerevan nemá v úmyslu unii opustit, zřejmě chce pokračovat v linii „mluvení o evropské integraci, geopolitické orientaci na Evropu a pokračujícím profitování ze spolupráce s Ruskem“.

Jak ale vidíme, Moskva mu již staví na výběr: buď EAEU, nebo evropská integrace. Arménský premiér však není ochoten dát definitivní odpověď, čímž ukazuje, že samotné téma takové volby pro něj není ani pohodlné, ani příjemné. To znamená, že Moskva bude tuto otázku pravděpodobně i nadále prosazovat i ve zbývajících dnech před volbami.

Je ale jasné, že skutečná rozhodnutí týkající se směřování Arménie, jejích vztahů se sousedy a s Ruskou federací budou učiněna až po volbách, v závislosti na jejich výsledku.

J.V No labužníci mezinárodních vztahů se mají na co těšit.