Průzkum: Češi „šprechtí“ hlavně na dovolené

Až 51% obyvatel ČR neovládá žádný cizí jazyk natolik, aby v něm mohli vést rozhovor. Je to o pět procentních bodů více než celoevropský průměr. Přitom až osm krajanů z deseti si myslí, že každý obyvatel unie by měl mít schopnost mluvit kromě svého rodného jazyka také minimálně jedním dalším. Většina (63%) si rovněž myslí, že každý obyvatel EU by měl mít schopnost domluvit se společným jazykem. Anglicky si ale troufne diskutovat jen 27% Čechů; kdežto v rámci EU jsou to čtyři z deseti Evropanů. Francouzsky nebo španělsky to zvládne pouhé procento. Co se týče němčiny, v tomto jazyku zvládne konverzovat 15% a rusky si na to troufne 13% krajanů. Vybavenost Čechů ruštinou je výrazně nad průměrem EU, z Evropanů by si na rozhovor v ruštině trouflo pouhých 5%. Ruština však, jak uvádí průzkum, není v Evropě považována za perspektivní jazyk.

Když mají Češi uvést dva cizí jazyky, kterých znalost považují za užitečnou pro svůj osobní rozvoj, čtvrtina řekne, že žádný. Jedná se o celkem významně velkou skupinu skeptiků, v rámci EU přínos cizího jazyka pro svůj osobní rozvoj popírá jen 12% Evropanů.

Jako užitečná je nejčastěji označována angličtina, zmiňuje ji 59% krajanů. Angličtina vévodí i v zemích evropské sedmadvacítky, a za jeden z nejužitečnějších jazyků ji považují až dvě třetiny Evropanů. V Čechách je významně vysoký podíl těch, kteří svůj osobní rozvoj spojují s němčinou. Představují třetinu (32%) dotázaných. V rámci všech obyvatel EU v této souvislosti němčinu zmínilo významně méně dotázaných (17%). Obyvatelé ČR rovněž mnohem častěji považují němčinu za perspektivní jazyk, který by se měli učit české děti. Myslí si to 44% Čechů a jen 20% Evropanů. O ruštině si to myslí 10% Čechů a jen 4% Evropanů. V tomto ohledu Češi naopak upozaďují francouzštinu a španělštinu. Za perspektivní jazyky, které by se měli české děti učit, je považuje jen zlomek krajanů (5% resp. 2%). V souhrnu evropské sedmadvacítky má francouzština v tomto ohledu podporu 20% a španělština 16% Evropanů. V Čechách i EU vítězí angličtina, pro kterou v této souvislosti hlasuje až 92% krajanů a 79% Evropanů.

Většina Čechů své jazykové kompetence (více nebo méně úspěšně) předvádí na zahraniční dovolené, konstatuje to 56% dotázaných. Téměř dvě pětiny (37%) tvrdí, že schopnost porozumět cizímu jazyku uplatňují při pravidelném sledování cizojazyčného vysílání v televizi nebo rozhlase. Podobně velká (35%) a z velké části tvořena stejnými členy, jako ta předchozí, je skupina těch, kteří si cizí jazyk trénují komunikací s přáteli. Bezmála třetina (31%) pravidelně uplatňuje znalost cizího jazyka na internetu. Téměř čtvrtina Čechů (23%) používá cizí jazyk v práci pro komunikaci tváří v tvář nebo po telefonu. Cizojazyčný tisk nebo literaturu si pravidelně přečte 22%.

Hlavní výhody ovládání cizího jazyka spatřují obyvatelé ČR nejčastěji v možnosti pracovat v zahraničí. Uvádí to dvě třetiny dotázaných krajanů. Většina (61%) také zmiňuje výhodu používat cizí jazyk při své práci, co umožňuje například zahraniční pracovní cesty. Polovina spatřuje výhodu ovládání cizího jazyka v možnosti studovat v jiné zemi a podobný počet lidí za výhodu považuje možnost porozumět příslušníkům jiných kultur. Ovládání jazyka je podle 44% Čechů rovněž výhodou při získání lepšího pracovního místa na domácím trhu práce.

Výzkum se zabýval také hodnocením překážek ve studiu cizích jazyků. Nejfrekventovanějším důvodem, který krajany odrazuje od studia, je chybějící motivace – uvádí to 41%. Relativně časté je konstatování, že jim prostě jazyky nejdou. Myslí si to o sobě každý třetí Čech. Tento sebekritický názor je u nás zastoupen výrazně častěji. V souhrnu zemí evropské sedmadvacítky si toto o sobě myslí jen 19% lidí.

Více než čtvrtina Čechů (27%) spatřuje překážku rovněž v tom, že jim studium jazyků přijde příliš drahé.

Ve studiu by Čechy podpořilo, zejména to kdyby lekce dostávali zdarma a měli tím zajištěný kariérní postup (uvádí to shodně 30% dotázaných). Pětinu by ke studiu motivovala možnost studovat v cizí zemi, kde se jazykem mluví a zajištění budoucí práce v zahraničí.

Zajímavostí vyplývající z průzkumu, je, že Češi drží evropský primát v preferenci sledování cizojazyčných filmů a televizních pořadů s českým dabingem. Pouhých 21% raději preferuje původní znění s titulky. Je to obrovský rozdíl zejména oproti skandinávským zemím, kde si až 96% Švédů a 95% Finů raději prohlédne snímek v původním znění. Na druhou stranu, podobný vkus jako Češi mají sousední Němci a Slováci. Původní znění cizojazyčného filmu preferuje přibližně čtvrtina z nich. Nesporný vliv na tuto skutečnost má bezesporu i vynikající kvalita a tradice českého dabingu.