Penzijní neshoda

14.1.2011 10:35
Penzijní reforma je po exodu lékařů další horký brambor, který poletuje politickou scénou a může vyvolat pořádný konflikt. Tripartita, ve které jednají špičky odborů, zaměstnavatelů a vláda, ve čtvrtek ukázala zásadní rozpory, které nad tímto tématem vládnou mezi jednotlivými partnery. Vláda se přitom vymlouvá na tlak Ústavního soudu, který rozhodl, že v září bude zrušen platný zákon, jehož náhradový poměr podle názoru soudu nedostatečně respektuje zásluhovost systému.

Ústavní soud by se možná spokojil s pouhým snížením stropu odvodů pojistného, takže výpočet vyšších důchodů by se odvíjel z mírně snížených odvodů. S touto úvahou nakonec odbory souhlasily, ale jenom rámcově, názor vlády, aby to byl pouhý trojnásobek, považují za extrémní. Spolu se zaměstnavateli – což je pozoruhodná shoda – jsou ochotny ustoupit jen na čtyřnásobek. Kolik by stačilo Ústavnímu soudu, který se občas chová jako třetí komora našeho Parlamentu, nikdo neví.

Pravicová vláda ve vleku finančních institucí dlouhodobě tlačí na snižování příjmů a prosazuje vyvedení části plateb na důchodové pojištění do fondů spravovaných soukromými osobami, přestože v posledních dvou letech v západních zemích mnoho takových fondů zkrachovalo. Odbory vyvedení peněz ze současného průběžného systému do soukromých fondů rozhodně odmítají, veřejné rozpočty by to nemusely unést. Pokud chceme současně spořit i vyplácet důchody, potřebujeme stejné peníze dvakrát. Jak přitom odbory uvedly ve svém stanovisku po jednání, průběžný pilíř, ze kterého jsou v současnosti důchody vypláceny, funguje i přes výkyvy způsobené krizí dobře. Jak však fungují penzijní fondy, to už dnes názorně ukazuje penzijní připojištění, které nabízí i s příspěvky státu prakticky nulový výnos (pokud nepočítáme drahé paláce správcovských firem a královské platy jejich vedení). Reforma penzijního připojištění by podle expertů ČMKOS vyžadovala především oddělení majetku účastníků od správcovských firem a vznik samostatných penzijních společností.

Odbory uspěly alespoň v tom, aby k dosavadním oficiálním pěti variantám byl přiřazen i jejich návrh. Ten počítá s doplněním systému o dobrovolné spoření v soukromém pilíři, tedy s penězi navíc. To, co by občané spořili na individuální účty, by bylo nad rámec odvodů na sociální pojištění. Lidé by si tak mohli spořit tři až devět procent superhrubé mzdy a stát by jim odstupňovaně přispíval jedním až třemi procenty. I tak je otázka, kolik lidí by si mohlo takové spoření dovolit. Z analýz odborů jasně vyplývá, že pokud by si lidé museli spořit i na zdravotní pojištění či školné, moc peněz jim nezbude.

Argumenty odborů proti penzijnímu opt-outu lze nalézt na stránkách www.cmkos.cz nebo www.e-sondy.cz

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

racek
No, aby člověk sklouzl do životní úrovně takového proletáře, k tomu je vždy proklatě blízko. Jenom většina lidí o tom neví nebo nechce vědět.
Ti lidé, kteří tak dlouhodobě žijí, žije svůj život docela spokojeně a čestně. Většinou nikomu nezávidí a mohou se podívat každému do očí. No a občas si pořídí menší auto, občas krabičku cigaret nebo chodí na internet. No a taky chodí do dibvadla a kina. Jsou ztací, kteří jim to závidí. Nechápu proč.