Mladí lékaři bez práv a bez peněz

Nejhůř jsou na tom mladí doktorandi (co chtějí být ještě PhD). Nikdo o ně naoko nestojí, musí se vnucovat, aby směli pracovat prakticky zadarmo. Vidíme, že nejkomičtější pracovní smlouva, podle které jsou nuceni sloužit, už nekraluje s 0,1 úvazku, ale dokonce s 0,025 úvazku. Znamená to, že z týdenní práce na oddělení má doktorand zaplacenu jen jednu hodinu.

 

„Nevyhovuje to mladým lékařům, lékařské společnosti, lékařskému klubu, fakultám, a možná ani ministerstvu zdravotnictví,“ říká o systému specializačního vzdělávání mladý MUDr. Martin Švestka. Spolu s MUDr. Štěpánem Sulkem všechna svá tvrzení dokládají příklady smluv a dokumentů na projekčním plátně.

 

Jsme na semináři občanského sdružení Mladí lékaři ve Sněmovně (příznačně v prostorách bývalé konírny). Sdružení vzniklo v březnu a pokouší se vyhovět požadavku ministerstva zdravotnictví a nabízet řešení. V sále jsou i zkušení matadoři, kteří mladým fandí. Jsou tu čerstvě zvolení senátoři prof. MUDr. Jan Žaloudík z klubu ČSSD a MUDr. Alena Dernerová, která kandidovala za Severočeši.cz. Ze zdravotního výboru sněmovny přišli poslanci RNDr. Tomáš Úlehla z ODS a MUDr. Patricie Kotalíková z TOP. Povzbuzují mladé („Musíte být tvrdí!“) a slibují jim podporu v parlamentu. Bude-li co platná. Kdo však slyší popis existujícího stavu poprvé, musí být otřesen.

 

Když to zjednodušíme, absolventi lékařských škol musí platit školné už teď. Je to školné za povinné stáže v systému specializační přípravy, která je podmínkou pro první atestace. Celý cyklus specializačního vzdělávání trvá průměrně pět let a mladému lékaři, kterému teprve nedávno vychladl diplom v ruce, lze za něj naúčtovat statisíce, třeba půl milionu korun. A to jsme ještě před zavedením školného na fakultě. Máme však svobodu, a tak si mladí mohou vybrat. Buď sáhnou do kapsy a bez mrknutí oka všechno zaplatí, nebo podepíšou „kvalifikační dohodu“, že v nemocnici, kam je na toto školení milostivě přijali, budou pracovat ještě dalších pět let poté, až to všechno skončí. Podobnou smlouvu („stabilizační dohodu“) lze podepsat i s ministerstvem zdravotnictví, tam se lékař zavazuje pracovat dalších pět let v ČR v daném oboru. Chce si zkusit práci v Německu, dokud nemá rodinu a hypotéku? Klidně, ale napřed půl melounu na dřevo.

 

Návrh Mladých lékařů – všechny smluvní závazky ve specializační přípravě zrušit, označit za nezákonné.

 

Další problém se týká lékařek, které se dopustí té nepředloženosti, že chtějí po škole založit rodinu. Pokud mají uzavřenu onu smlouvu s ministerstvem zdravotnictví, musí počítat s tím, že mateřská či rodičovská dovolená je opravdu vysoká sázka. Minimální doba specializačního vzdělávání se smí prodloužit jen o tři roky. Matka se tedy po třech letech vrátí od dítěte a musí na zkoušku, ve které jde o všechno. Když ji nesloží, musí vyplatit všechny dotace.

 

Návrh Mladých lékařů – zrušení stabilizačních dohod s ministerstvem zdravotnictví. V žádné ze starých členských zemí EU nic takového neexistuje.

 

Debata pak byla stále odbornější, ale porozumět se dalo i dalšímu tématu, nástupním platům. Začínající lékař u nás bere 18 790 korun, to je 0,8 průměrného platu v ČR. V Německu začíná lékař na 1,2 německého průměru. Čeští lékaři tedy nechtějí německé platy, ale myslí, že bychom měli převzít německé relace.

 

Stážista pracuje ve fakultních nemocnicích jako levný sekundář, je to otrokářský systém, podmínky postgraduálního studia devalvují práci lékaře, zná dál. A návrh - měl by být místo toho zaveden systém, kdy práce je práce (půl roku), za to je mzda, a studium je studium (druhých půl roku) – tedy jindy - a za to je stipendium. Je to divné, ale dokonce i mladí lékaři musí být z něčeho živi.

 

Nebo i ti zbylí utečou.