Závažné problémy izraelské vlády

O nepokojích v Izraeli jsem již podrobně referoval začátkem srpna v tomto blogu: http://www.vasevec.cz/blogy/co-spojuje-izraelce-araby. Od té doby se situace nezměnila a lidí, nespokojených se svou sociální situací, v ulicích izraelských měst stále přibývá. V sobotu večer se zúčastnilo až 460 tisíc lidí protestních demonstrací proti vysokým cenám za bydlení. Od července, kdy se aktivisté poprvé na protest proti drahému bydlení utábořili na Rotschildově třídě v Tel Avivu, se podobná shromáždění konají každý týden po celé zemi. Na hlavní demonstraci se v sobotu v izraelské metropoli shromáždilo téměř 300 tisíc lidí, kteří přejmenovali náměstí obklopené obchody s přepychovým zbožím na „Náměstí lidu“. Manifestace se uskutečnila také v Jeruzalémě, kde se před rezidencí premiéra sešlo 30 tisíc demonstrantů.

Pod vlivem nebývalého zájmu o účast na protestech přišly vůči vládě Benjamina Netanjahua další požadavky, mimo jiné platové a pracovní nároky lékařů, učitelů nebo dělníků. Kromě snížení nájemného, jehož výše během posledních tří let stoupla o 40 %, požadují účastníci protestního hnutí snížení daní pro příslušníky střední třídy a zvýšení daní pro bohaté, vyšší výdaje státu na školství a rozšíření přístupu k bezplatnému vzdělání, zvýšení rozpočtu pro výstavbu státních bytů a zlepšení péče o matky s dětmi. Protesty již donutily pravicového premiéra, který je velkým zastáncem volného trhu, aby zřídil zvláštní komisi za účelem zhodnocení možností reformy v oblasti bydlení. Netanjahu slibuje i další sociální změny v Izraeli, ale zároveň varuje, že není možné splnit všechny požadavky demonstrantů.

Izraelský premiér však musí kromě napjaté sociální situace ve vlastní zemi řešit i stále se zhoršující vztahy s Tureckem a Egyptem. Bilaterální vztahy prudce ochladly kvůli neochotě Izraele omluvit se za loňský incident u pobřeží Gazy, při němž izraelské komando zabilo během zásahu proti turecké lodi devět Turků. Ankara v reakci na to vypověděla izraelského velvyslance a zrušila veškeré vojenské dohody s Tel Avivem. K těmto radikálním opatřením vedla skutečnost, že Izrael nepřiměla k omluvě za loňský incident ani zpráva zvláštní komise OSN, která konstatovala, že izraelští vojáci použili při útoku na loď nepřiměřenou sílu.Turecký ministr zahraničí Davytoglu sdělil, že se obrátí na Mezinárodní soudní dvůr v Haagu kvůli blokádě Gazy a uvedl, že Turecko neuznává právo Izraele na blokádu této enklávy. Ankara se rozhodla posílit námořní vojenskou přítomnost ve východním Středomoří, kde mimo doprovodu civilních lodí s pomocí pro Gazu budou turecké válečné lodě zajišťovat volnou plavbu mezi Kyprem a Izraelem. Zástupce mluvčího Knessetu napsal americké ministryni zahraničních věcí Clintonové ultimativní dopis, ve kterém ji doporučuje, aby USA označily Turecko za stát podporující terorismus a zavedly vůči němu sankce: „Turecko se sblížilo s Íránem a tvoří přímé pokračování Osy zla. Vláda ve Washingtonu musí tento problém řešit dříve, než bude pozdě.“ Turecko bylo do incidentu u Gazy jedním z největších izraelských spojenců na Blízkém Východě, patřilo k největším odběratelům jeho vojenské techniky a spolupracovalo s ním i v boji proti terorismu.

20. srpna odvolal svého velvyslance z Izraele i Egypt – do doby, než bude vyšetřeno zabití několika egyptských policistů příslušníky izraelských ozbrojených sil při přestřelce u egyptsko-izraelské hranice. Tento incident vyvolal u mnoha Egypťanů rozhořčení, jež vyústilo v bouřlivou protiizraelskou demonstraci. Přestože se Izrael po odvolání velvyslance Egyptu oficiálně omluvil za smrt jeho občanů i možné narušení integrity hranic, Káhira tuto reakci nepokládá za uspokojivou a demonstrace před izraelským velvyslanectvím pokračují. Egyptská vláda také žádá od Izraele omluvu za výroky, podle nichž Káhira přestává účinně zvládat situaci na Sinajském poloostrově. Kandidát na egyptského prezidenta a bývalý šéf Ligy arabských států Amr Músá navíc prohlásil, že smlouva o dodávkách (levného) zemního plynu musí být odpovídajícím způsobem změněna, aby byla cena přiměřená a zdůraznil, že Egypt bude vždy obráncem palestinských práv a nikdy se nevzdá své role při podpoře palestinského lidu. Je ovšem otázkou, na kolik lze ostrá prohlášení post-mubarakovských politických elit brát vážně vzhledem ke skutečnosti, že Západ se snaží revoluci v Egyptě rozmělnit masivní finanční pomocí, jež bude patrně podmíněna pokračováním dobrých vztahů s Tel Avivem.

Turecký premiér Erdogan má tento měsíc přijet na oficiální návštěvu Egypta, kde podepíše dohodu o strategické spolupráci obou muslimských zemí a předpokládá se, že na výraz sympatií k palestinské věci navštíví i pásmo Gazy. Ve světle posledních událostí se lze oprávněně domnívat, že egyptsko-turecká dohoda bude mít zřetelný protiizraelský osten. Geopolitická situace židovského státu se po výrazném ochladnutí vztahů se dvěma tradičními spojenci podstatně zhoršila a lze tak očekávat větší investice vlády na obranu země, a to na úkor sociálních jistot občanů.