Vyrvat Afriku z náruče Číny, se snaží evropská váha nejtěžší: Lipavský

Ministr na tuto otázku odpovídá takto: Africké země si prý uvědomily, že jejich spolupráce s Čínou není výhodná, zatímco nejen my, ale i další evropské země, jim nabízíme rovnocenný vztah i partnerství a zajímavé technologie. Že toto hledisko ekonomické ovšem není to hlavní, s čím náš ministr do nitra Afriky odletěl, dokazují tato jeho další slova: S vlivem ekonomickým se pojí jedna věc, a to je deklarovaná neutralita Angoly a Zambie k ruské agresi ... „Mojí povinností je vyložit jim postoj Česka. Mou povinností je ukázat, co nás ohrožuje, což je ruský imperializmus, a přiblížit tento postoj partnerům v Africe, konkrétně tedy v Angole a Zambii. Tohle je legitimní...Africký obrázek je pestrobarevný. Jsou země, které nemají problém odsoudit ruskou agresi proti Ukrajině a pak je celá řada zemí, která nechce dávat najevo svoje stanovisko, jsou tzv. neutrální. Proto je potřeba do Afriky jezdit, s těmito zeměmi mluvit, ukazovat jim náš pohled. Věřím, že když to bude doprovázeno praktickou spolupráci (zřejmě míněna česká či evropská nabídka předat Afričanům ony ministrem zmíněné zajímavé technologie – pozn. LM)), dokážeme je získat na naši stranu a třeba potom své stanovisko změní“.

Takže Lipavského výklad shrňme. Odcestoval do středu Afriky, aby angolské a zambijské politiky politicky proškolil. Proč?

Protože, jak ministr dodává: „Situace ve světě se zhoršila a potřebujeme funkční OSN. A na její úrovni potřebujeme odsoudit některé ruské kroky proti Ukrajině. A 54 afrických hlasů je významná síla. Ale není to jenom o tom. Je to i rozvoji obchodní spolupráce... dát africkým zemím lepší nabídky, než se kterými přichází Rusko a Čína...což je úkol, který jsme si v Evropě kolektivně zadali“.

Takže politický zisk i za cenu ztráty ekonomické. Aneb před ničím na světě, a dokonce ani před ztrátou profitu, se nezastavíme.

Lubomír Man