Ve věci P. Rychetského, předsedy ÚS

 K J, Rumlovi nemá cenu něco podotýkat. Člověk, který bez etylizace s vážnou tváří mluví, že občané se mají několikanásobně lépe, poněvadž jejich REÁLNÉ(!) mzdy jsou několikanásobně vyšší než před List. 89,
je úkaz který patří asi do ranku psychiatrie.

P. Rychetský na dotaz o tzv. označení ÚS za třetí komoru parlamentu, který předeslal jako dotaz od Paroubka,
začal banalitou, že ÚS na rozdíl od Parlamentu, který zákony tvoří, tak ÚS zákony (nebo jejich části) ruší.
No a ona klasická kausa, kdy v r. 2009 ÚS tehdy  zrušil předčasné volby.
Sice při tom zrušil tehdy nově přijatý zákon, dstla se současně tam, kam nemá.
ÚS není totiž klasickým soudem, který rozhoduje buď o vině, nebo o nároku, popř. o zrušení závazku.
Ale je soudem politickým, tj. takovým, který "opravuje" rozhodnutí politiků.
  A zde je je jedna limita, ÚS by neměl (ve velké míře) politickou situaci vytvářet.
JUDr. Rychetský připomněl, že náš ÚS se inspiroval západoněmeckým modelem z r. 1949.
Ale již nedodal, že od té doby se názor na Ústavní soudy (byť jak mezi odborníky, tak mezi laiky pronášený jen v náznacích) dost vyhranil a vykrystalizoval.
naznačuje se, že se jedná  vesměs o elitářskou instituci, ve které působí Superodborníci vybavení nadpozemskými kompetencemi, schopni SPRÁVNĚ  rozhodnout cokoliv.
Na ÚS přicházejí soudci tzv. na závěr své kariéry, po delší praxi.
Čili mají již nárok na to, aby pozapomněli, co jse učili na svém studiu práv.
A sice, že právo nemůže vždy tzv.  dát návod rozhodnout správně, poněvadž realita je nekonečně složitá,
a právo je kapacitně omezené.
Ostatně připomeňme si rozhodování:
Svědek čin viděl, ale nerozumí mu, znalec mu rozumí, ale neviděl ho
a soudce ho ani neviděl, ani mu nerozumí, ale rozhoduje.

Velmi "zajímavé" bylo také konstatování předsedy ÚS P. Rychetského, že on by si nikdy nedovolil,
nějak ovlivňovat rozhodování jiných soudců. Jistě, že sám nejde "psát" jinému soudci rozhodnutí.
Ale neformální autorita, které douholetý předseda ČR požívá v celém státě, sama o obě někdy inspuruje
soudce na ÚS rozhodovat tak nějak podobně. Nadto soudci jsou ve svém "cechu" vychováváni k ke konservativnosti, uznávání autorit a ctění subordinace.

Ústavní soud nemá nad sebou nějakou opravnou instituci. Tím jako by nějak recipuje doby CK-monarchií,
kdy sice také byl byly soudy a parlamenty, ale Mocnář mohl soudní rozsudek zrušit a parlament rozpustit.

Sice ústavní právníci tak nějak berou, že parlament může zrušený zákon (nebo jeho část) znovu
zařadit do legislativního procesu, ale v realitě se toho poslanci neodvažují.

Tím je výrazně porušena zásada, kterou má být ovládana dělba mocí ve státě:
Checks and balances.
Kde správné odborný překlad zní:
systém (vzájemných) kontrol a protivah.

Apropó, kdy bude podána novela zákona o ÚS?
Zřejmě je připravována tutochvilovou metodou:
V tuto chvíli není vhodná doba.