SOBOTKA NEBO HAŠEK?

Strana stojí na křižovatce. Obdrželi jsme dva programové dokumenty, přítele Haška a přítele Sobotky. Lituji, že prostor pro obecnou diskusi k těmto dokumentům byl dán na konferenci až poté, co se již konference vyslovila hlasováním pro nominaci přítele Haška na předsedu ČSSD. Osobně jsem hlasoval pro přítele Sobotku, protože jsem přesvědčen, že vítězství přítele Haška by znamenalo vítězství pravicového křídla ve straně. Přítel Hašek měl po vyhraných krajských volbách čtyři reálné možnosti. Koalici s ODS, koalici s lidovci, koalici s komunisty nebo menšinovou krajskou vládu asi s podporou komunistů. Vybral si řešení nejvíce napravo, tedy koalici s ODS. Takže kdyby přítel Hašek po vyhraných volbách stejně jako přítel Špidla si mohl vybírat mezi koalicí s pravicí a a menšinovou vládou s podporou komunistů, jsem si jist, že určitě zvolí stejně jako přítel Špidla koalici s pravicí, tedy korekci našeho programu směrem doprava. V nejbližších volbách (evropských) jsme se tehdy tuším potom dopracovali na páté místo, ještě za kandidátkami vedenými pány Zieliencem a Železným.

Je jasné, že asi nebudeme mít nikdy více než 50% mandátů a že tedy budeme muset dělat kompromisy, korigovat náš program doprava nebo doleva. Osobně, když je výběr, dávám přednost korekci doleva. Přítel Sobotka, obecně vnímaný jako představitel stranického středu, pokud by měl výběr, by doufám v takové situaci prosadil vnitrostranické referendum a respektoval jeho výsledky.

Přiznám se, že příliš přitom nerozumím výrazné obavě přítele Haška z nedostatku koaličních partnerů. Myslím, že platí to, co formuloval přítel Paroubek. - jakmile s komunisty dohromady budeme mít většinu, partneři zprava se brzy přihlásí, jen aby zabránili naší spolupráci s komunisty. A případnou koalici s pravicí můžeme v takovém případě využít k plnění našeho programu bez úchylek doprava - kdyby po nás pravice chtěla (což by samozřejmě dělala) adaptaci našeho programu doprava, můžeme se na ni klidně vykašlat a jít do menšinové vlády. Přítel Špidla si ovšem variantu menšinové vlády vůbec nepřipouštěl a proto šel na zbytečné programové ústupky. Měl podle mne říci - "za místa v exekutivě budete plnit náš program".

Patřím tedy k těm, kteří si myslí, že v menšinové vládě s obsazením všech resortů bychom mohli uskutečnit nejvíce z našeho programu. Ústupky komunistům za parlamentní podporu by asi nemusely být příliš významné. Oni nejsou v pozici, že by si mohli moc vyskakovat - z parlamentních stran se s nimi bavíme jenom my. Asi by zhruba stačilo mírné zesílení námi navrhované progresivní daně, určité zvýšení některé sociální dávky, zrušení antikomunistických norem typu lustračního zákona, jistá redukce zahraničních misí a nějaká místa v kontrolních orgánech či na zastupitelstvích. Komunisté jako protestní strana by určitě netlačili na pilu i z toho důvodu, že ve své většině dobře vědí z francouzského příkladu, že vstup do exekutivy v zájmu údržby stávajícího kapitalismu by pro ně byl nejspíš smrtelný. A likvidace kapitalismu nás v nejbližší době nečeká. A pokud k ní případně někdy dojde, tak výstřel z Aurory určitě nepadne u nás.

Chápu ovšem rizika menšinové vlády s podporou komunistú. Pravicový prezident by se při jmenování takové vlády asi cukal, pravicová media by se na nás vrhla ještě s větší vervou a nejsme to zatím bohužel my, kdo dokáže přivést nejvíce lidí do pražských ulic. Koneckonců je možný i kompromis, který se v podstatě vyvinul v době vlády Jiřího Paroubka a který by zabránil i zásadnímu střetu ve straně – volná koalice s pravicí, ale prohlasování zájmových věcí v případě potřeby spolu s komunisty. Samozřejmě muselo by to být dvousměrné – nejen tedy naše zájmové věci, ale i některé jejich.