Premiér Fiala pravil

Takže: Jestliže vláda dle mínění premiéra ustoupí, neustoupí ani tak moc odborářům či opozici či jejích požadavkům, ale ustoupí hlavně čemusi jinému a dost nečekanému. A to dobré budoucnosti tohoto národa.

Takže: vláda ustoupí, čímž prohraje. A vyhraje ten, kdo ji k ústupu přinutil, čili dobrá budoucnost tohoto národa.

Takže: bez prohry vlády nemůže být dobré budoucnosti tohoto národa. A naopak: Výhra vlády maří všechny možnosti dobré budoucnosti tohoto národa.

Ještě nikdy nepronesl premiér pravdivější větu, než je ta v titulku uvedená.

Samozřejmě, šlo o přeřeknutí, i když se nabízí i vysvětlení jiné: Co když i v tomto případě takto pravdivě promluvilo podvědomí, které někdy, jak psychologové uvádějí, vyrazí lidem z úst i tajemství roky potlačována a pod sto zámky uložená. Po jejichž nedobrovolném vyslovení si lidé zděšeně přikrývají ústa rukou.

Lubomír Man