Netoužím po jednoduchých řešeních, která nabízejí politické subjekty podobné Severočechům.cz

Senátor Doubrava se drtivou většinu života živí politickou prací. Jako kovaný a profesionální člen KSČ nepochybně ctil Marxovo: "Každý třídní boj je politickým bojem". Musel si to myslet i v době, kdy se KSČ přejmenovala na KSČM. Tu sice opustil, ale vrabci na střeše si cvrlikají, že ji opustil proto, že nebyl stranou nominován na volitelné místo poslanecké kandidátky. Strana ho však prý nenominovala proto, že by nebyl věci socialismu oddaným soudruhem, ale proto, že se mu nechtělo do stranické pokladny odvádět progresivní členský příspěvek z platu senátora. Politikovi jeho charakteru to nemohlo zabránit, aby v demokratické tržní společnosti odklonil své zkušenosti, že boj proti třídnímu nepříteli vynáší a vstoupil k Severočechům.cz.

Marxistickým způsobem to vyjádřil Lenin: "Musíme užít každé válečné lsti, úskoku, mazanosti a nezákonných metod a zatajovat pravdu". Proto zřejmě zapomněl, že před listopadem 89 bojoval proti soukromému vlastnictví výrobních prostředků a dnes v zájmu soukromého vlastnictví drží ministru Drábkovi palce, aby prosadil opatření proti komunitě Romů, která prý práci považuje za nejstrašnější způsob obživy a raději si nadělá 10, 12, 15 (kolik takových rodin ve skutečnosti je?) dětí a žijí z přídavků a podpor. Bolševické "kdo nepracuje ať nejí" má prostě pod kůží. Rozdíl je "pouze" v tom, že bolševici chtěli, aby hlady umřeli majitelé výrobních prostředků, kteří se neživili manuální prací a dnes by to zřejmě měli být nezaměstnaní. Opět podle vrabců na střeše to prý přitom byli nezaměstnaní Romové, kteří mu za stokorunové částky díky volebním náhončím Seročechů.cz zajistili senátorský mandát. Jeho volební výsledky v lokalitách, kde jsou Romové koncentrováni toto cvrlikání nevyvracejí. Výsledek boje (společenské objednávky snížení soc. transferů) proti sociálně vyloučené etnické minoritě občanů přitom postihuje všechny, kteří ve své sociální potřebnosti z pohledu pravice ohrožují veřejné rozpočty a jako závdavek se za "příživníky" (ti co chtějí žit nad poměry) označují důchodci, nezodpovědní pacienti, aktuálně i studenti, kteří by chtěli na veřejných školách studovat bez nutnosti si doplácet. Samozřejmě připouštím, že se v lidské populaci najdou jedinci, kteří ji mimořádně škodí.

Narozdíl od senátora Doubravy vypustím jejich rasový původ a dám jim konkrétní jména. Lenin, Stalin, Hitler, Gottwald. Ti vládli díky tomu, že naučili řadové občany nenávidět jimi nabídnuté viníky společenských problémů. Z mého pohledu je senátor Doubrava následuje. Své pochybení přiznám jen tehdy, když do řádného pracovního procesu za důstojnou mzdu, ne do nucených veřejně prospěšných prací, dostane všechny nezaměstnané. Myslím si, že dobře ví, že ani tržní společnost, prosta Romů, plnou zaměstnanost nezajistí. Kdyby to však přiznal, tak by lidem, kterým se nevede dobře, nemohl v zájmu svého zvolení nabídnou etnického třídního nepřítele veřejných rozpočtů. Proto jsem přesvědčený, že by bylo dobře, kdyby osobnost senátora Doubravy a jemu podobných předkladačů etnických nepřátel, byla brzdou volebního úspěchu Severočechů.cz. a nejen jich. Netoužím po jednoduchých řešeních. Vždy na ně svět doplatil.