Jsou dodávky na Ukrajinu více dar nebo půjčka?

    A tady, i v souvislosti dodávek „ukrajinského“ obilí do Evropy, to začíná být velmi zajímavé. Údajně je již 17 milionů ha z celkových 62 prodáno americkým společnostem: Cargill, Dupnt a Monsanto, které vytvořili konsorcium. Menšími vlastníky je další americká firma NCH Capital, ale i firmy z Německa, Francie, Saudské A. a další 5% pro čínské zastoupení.

   A hned je tu další otázka v souvislosti s vyjádřením ministra Výborného, že dovoz obilí z Ukrajiny NELZE ZASTAVIT. Na otázku proč? by mohla znít upřímná odpověď: no přece vždyť je to americké obilí!

    Další negativum (a důvod, proč skončit válku) pro ukrajinského státního vlastníka půdy je nízká cena za 1ha vysoce úrodné půdy V BLÍZKOSTI FRONTY – až na pětinu ceny obvyklé.

   A vůbec, je-li pravda, že ty obrovské půjčky bude Ukrajina splácet jak jinak než prodejem státního majetku, neb výkonnost celého hospodářství bude na dlouho válkou umenšená, tak k tomu, co je již z půdního fondu prodáno přibudou další prodané ha; pak je kardinální otázka: za co vlastně bojuje ukrajinský voják – za americké polnosti?? A to by byl nevyřčený důvod – vedle těch vlasteneckých proklamací – masívní americké, hlavně zbrojní, pomoci?

    Přímá finanční pomoc je rovněž strategická, neb kromě jiných státních výdajů je jasné, že vojáci, kteří sice nic nevytváří, ale nasazení vlastního života musí být náležitě honorováno. K tomu se váže silně diskutovaný krok – použít na „provoz“ Ukrajiny zmrazené miliardy ruských bank v Evropě a vůbec ruského majetku tamtéž. Válka jednou skončí a je nutné již dnes mít představu, jak bude toto využití ruských aktiv prezentováno. Nabízí se to pojmenovat jako válečné reparace, ale nevím, co k tomu říká evropské právo.

     Bude jistě záhodno s Ruskem v časově těžko odhadované budoucnosti navázat normální mírový vztah – třeba po výrazných vnitřních politických změnách. Za mořem se to možná (spíše jistě) nebude líbit, ale mít vedle sebe bohatého souseda (alespoň v surovinách) a stále udržovat známou železnou oponu, by bylo poněkud proti zdravému rozumu. Jak se pak do otevírání k normálnosti začlení stovky miliard „znárodněné“ jako pomoc Ukrajině?

    Určitě to, co se dnes vehementně schovává do šuplíku, bude v budoucnu vytaženo na světlo a ze všech stran probíráno. Mám na mysli podíl Ukrajiny (a jejich vnitřních cizích aktérů) na rozpoutání válečného konfliktu. Před časem byly některé aspekty komentovány, hlavně v souvislosti s americkou účastí, ale dnes to pochopitelně (nebo nepochopitelně?) není téma na přední stranu novin. Domnívám se však, že bez nalití si čistého vína nebude v Evropě klid.

   Pokud jde o pojem „klid v Evropě“, je určitě na předním místě řešení přílivu muslimských migrantů a jejich existence v evropském prostoru hlavně dle ústavních kodexů – ovšem, to je na úplně jiný článek, ač obecné téma je totožné.