Jestlipak víte, nad čím jsem v noci dumal, paní Müllerová?

Ne tak docela, paní Müllerová. Tentokrát jsem analyzoval, řekl bych, jen jednu jejich stránku. A totiž to, kdo se ze všech stovek jejích posuzovatelů z řad politiků, novinářů, politologů, expertů, herců, hokejových brankářů, psychologů a též lidí obyčejných, vyjádřil k jejich výsledku co nejvěcněji, nejpřiléhavěji a zároveň i nejstručněji.

Tak to netuším, milostpane. Ven s tím.

Jistě, paní domácí. Ale ještě předtím jedna podotázka. Myslíte  si, že to doslova geniální zhodnocení voleb vyšlo z tábora poražených nebo zvítězivších?

Tipla bych si ty poražené. Protože těm vítězům se po vítězství moc točí hlava.

Správně. A poraženým se v těch hlavách zase rozsvítí. Při čemž v našem případě platí, že čím těžší porážka, tím větší dávka rozumu hlavu člověka zaplavila. Jako by příroda ctila zásadu vyrovnávat. Kde je čehokoli málo, přidá, kde je toho hodně ubere.

Jistě, pane Švejku. Teď už jen ta maličkost. Kdo je ten člověk, který se k výsledku voleb vyslovil nejvěcněji, nejpřiléhavěji a též nejstručněji? A tedy až geniálně?

Předseda Pirátů Ivan Bartoš.

A jak?

Jsme teď na stejné trajektorii jako Slovensko a Maďarsko.

A co vy na to, milostpane?

K nejvěcněji, nejpřiléhavěji a nejstručněji bych přidal i nejoptimističtěji.

Lubomír Man