Dopad (6). Astronautiku! Kosmonautiku! Tchaikonautiku!

← 5. díl - předchozí

← 1. díl - začátek

OBSAH

1. Věrohodnost
2. Ne malé varování!
3. Oficiální poznání
4. Další souvislosti
5. Možnosti ochrany
6. Závěr

*    *    *

1. Věrohodnost

Rozličné poznatky a názory se vztahují na nejstarší egyptské pyramidy. Věda, ve své opatrnosti, nehodlá zařazovat jejich původ do starší doby než několik málo tisíciletí před Kristem. V lecčems se ukazuje jejich mnohem starší původ. Ale především – co znamenají? Vždyť mrtvoly – mumie faraonů v nich nalézány nebyly. Jejich konstrukce by mohla něco vzkazovat budoucí civilizaci – tedy nám samotným – jak naznačuje přesnost jejího propočítaného provedení. Právě kámen přetrvá věky, až dodnes. Původ největších pyramid lze hledat v prehistorických dobách.

Mimovědecké poznání, v mezích možností, hledá poznatky o civilizacích posledních 100.000 let. Jsou leckteré vykopávky, nálezy měst potopených v mořích, ale i neuvěřitelně velkých, propracovaných podzemních měst, ke kterým věda stěží co sděluje. Aby si nezadala - anebo dokonce ze zkamenělého respektu ke křesťanství? K biblickým popisům, které sahají jen omezeně do vzdálenější minulosti?

2. Ne malé varování!

Předchozí díl Dopad (5) zdůvodňoval malou dobu ledovou a její vznik, daný úlomky vesmírného tělesa, jež dopadaly na Zem. Se strašlivými důsledky – zánik cloviské civilizace, potopy a kdo ví, co vše dalšího. Neobjeveného.

Opakované návraty komety k Zemi připomíná i řecký starověk:

--- Starý kněz také Solónovi sdělí, že řecký příběh o Faetonovi, který ztratil kontrolu nad vozem svého otce, slunečního boha Hélia, a přivedl Slunce do blízkosti Země, je mýtus, který připomíná "pokles těles pohybujících se na nebi kolem Země a velký požár věcí na zemi, který se opakuje po dlouhých intervalech".  [32]

Pro umírající lidi a zvířata to tehdy bylo obrovským utrpením. Ovšem strach by nebyl na místě, i kdyby člověk sledoval obrovskou vodní vlnu, před níž se nelze zachránit. Právě stav mysli ve chvíli odchodu ze světa se podílí na způsobu, jakým bude jeho příští výskyt – nový člověk téhož Ducha - zařazený do světa. Jako osoba příjemná, nebo nerudná, odmítaná okolím a podobně. Jak smýšlí o světě, takový se mu příště může dostat.

Potřebujeme přiblížit nejzákladnější názory k podstatě Vesmíru, když materialismus stěží chrání lidstvo před zlou budoucností. Majetek nám dosud bývá základním směrem usilování.

Přežití lidstva na Zemi je důležitější pro náš vývoj - než jakýkoliv výboj. I naši technicky vyspělou civilizaci by zle ohrozil dlouhodobý nedostatek potravin, nenapravitelné úrazy, zima. Naše přetrvání je zásadní – oproti zlu z předčasného odchodu většiny lidí po celosvětové katastrofě. Příčinou je – opakované vtělování, jež značí růst základu – kvality našeho vědomí.

Máme velkou pravděpodobnost opět pustošícího nárazu. Je však otázkou, co přesně čekat. Jsou i náznaky, že to už nemusí být odvěká kometa, která může pustošit Zemi opakovaně, po celé věky. Nýbrž něco ne lepšího.

Namísto čekání potřebujeme mnoho a mnohonásobně intenzivněji, než dnes, usilovat o ochranu před nebezpečími z kosmu. Cestovat za poznáním až na Mars? Lépe jinak – chránit se na Zemi, zneškodnit hrozící dopady meteoroidů – komet a planetek.

Komety jsou mnohem nebezpečnější než asteroidy, neboť jejich rychlost může dosahovat až 3,5x vyšších hodnot (až 70 km/s, asteroidy ~20 km/s). Ta se při výpočtu kinetické energie nárazu umocňuje na druhou, díky čemuž má na výslednou energii mnohem větší vliv než hmotnost tělesa. [wikipedia.cz]

Je vhodné chystat opatření pro obnovu lidské civilizace na Zemi po drtivém dopadu na Zem. I kdyby se mělo spoléhat na naše vyslance, kteří by přežili až v základnách na Měsíci. Ale takové záležitosti můžeme jen zvažovat, když politici, vědci a jiní ponechávají málo známé souvislosti zcela opomenuté.

3. Oficiální poznání

Jak známo – církev po staletí zakazovala další poznání, vždyť vše má v bibli. Podobně islám.

A protipólem je pravověrná věda – co nalezneme a poznáme, to platí – jen nic pohádkového. Dává si převeliký pozor na nedokazatelné, neopakovatelné.

Věda ví, že dinosaury vyhubil meteoroid, který dopadl do mexického zálivu před 65 miliony let. Stěží co jiného uznat – např. válku tehdejších civilizací. Právě že podobné mimovědecké sdělení se objevilo. Označení za mimovědecké vesměs značí, že je neprokazujeme. Nebo může být i průkazné, jenže příliš moc vzdálené od dnešních poznatků a názorů.

Ostatně, jak s důkazy? Věda již dlouho uznává filosofův přínos. Karl Popper přivedl vědu k přiznání, že její výsledky jsou vesměs neplatné – pozdějším vývojem upřesněné nebo vyvrácené. Že důkaz nezaručuje trvalou platnost názoru, kdežto jeho vyvrácení posuzuje skutečnost spolehlivěji.

Hanckock [30] uvádí, co mu sdělil Allen West o zatajování roku 2015:

Někteří z mých nejútočnějších kritiků jsou napojeni na NASA a na vládu. Zaměstnanec NASA mi sdělil, že negativní přístup k hypotéze o ohrožení srážkou s kosmickým tělesem má v NASA hluboké kořeny, a teprve teď se situace začíná pomalu měnit. Když začalo být NASA před desetiletími jasné, že asteroidy a komety jsou pro Zemi vážným ohrožením, jejich zaměstnanci byli vládními úředníky instruování, aby toto riziko bagatelizovali. Vláda se obávala, že by obyvatelstvo mohlo propadnout panice a požadovat od ní nějaké kroky vedoucí k bezpečnosti, přičemž NASA s tímto ohrožením nemohla nic dělat a nechtěla to přiznat. Navíc snaha snížit riziko srážky s kosmickým tělesem by spotřebovala peníze, které chtěli využít jinde. s.380

Takhle pošetile může fungovat lidská společnost. Přitom americká astronautika má velké výsledky a nepíše se o ničem, co by úspěchy snižovalo?

Už v roce 1990, dlouho předtím, než byly objeveny jakékoli fyzické, geologické důkazy o srážce s kometou v mladším triasu, astrofyzik Victor Clube a astronom Bill Napier varovali před názorem:
který vnímá vesmír jako neškodné pozadí pro lidské bytí, názorem, který dnes akademická komunita okázale zastává a k němuž se ochotně přiklání i církev a stát. s.381

4. Další souvislosti

Posledních 400 tisíc let vládlo větší množství ledových dob. Je to tedy pro Zeměkouli obvyklý stav. Teploty bývaly v zimě -30 °C a v létě nejvýš 15 °C.

Území ČR představovalo v tehdejší Evropě výjimečnou oblast. Jednalo se o velice úzký, asi 400kilometrový nezaledněný koridor, jenž byl sevřen mezi čelo kontinentálního ledovce na severu a masu alpského zalednění na jihu a tvořil tak jakýsi koridor mezi východní a západní částí kontinentu. [33]

Maunderovo minimum označuje minimální období sluneční aktivity v letech 1638 až 1715, kdy bylo chladněji. Slunce tehdy nemělo viditelné sluneční skvrny.

Kniha [30] sděluje i další výklady:

Důkazy svědčí o tom, že před 12.800 lety narazilo do Země právě několik fragmentů tohoto rozměru, způsobilo mladší trias, načež jsme se před 11.600 lety znovu srazili s proudem ledu a prachu za kometou, což za podobně dramatických okolností trias ukončilo. A nakonec že „další setkání se zbývajícími fragmenty komety můžeme očekávat v budoucnosti.“ „Tento unikátní komplex úlomků komety“, napsali Clube a Napier, „hrozí Zemi v současné době srážkou víc než cokoli jiného“. s.382

Další poznatky o nebezpečí Hancock popisuje u meteoritického roje Taurid - výsledku rozpadu obrovské komety. Roj může obsahovat objekty mimořádné velikosti.

Profesor E. Spedicato z univerzity v Bergamu: --- Předpokládá se, že kolem roku 2030 se Země na své dráze opět střetne s částí tohoto torusu (Taurid), jenž obsahuje tyto fragmenty. Podobný střet v minulosti dramaticky ovlivnil osudy lidstva. s.384

5. Možnosti ochrany

Uvažuje se víc způsobů, k nim patří samozřejmě i různé nevýhody např.:

- Rozbít skálu jaderným výbuchem.

- Před planetku vysypat množství kamínků. Třením se zpomalí její let.

- Velká zrcadla mohou odrážet sluneční záření na planetku. Její zahřátí bude zpět vyzařovat infračervené vlny, a to povede k využití reakční síly.

- Podobně - začernit polovinu planetky, anebo zabílit. Přičemž objekt by se neměl otáčet.

- Iontový motor má malý výkon, ale pracuje dlouhodobě.

- Pouhá gravitační síla korábu, který poletí blízko meteoroidu, změní jeho dráhu.

- Robot by těžil kusy meteoroidu a odhazoval je pryč – využít reakci.

- Rozbití objektu na kousky, které by shořely v ovzduší Země.

- Odchýlení nárazem, jak bylo vyzkoušeno v roce 2022.

Promýšlené metody je vesměs nutné užít s předstihem, aby planetka, zprvu malou odchylkou, po delší době významněji minula Zemi.

6. Závěr

Je posuzována ohromná povodeň se souvislostmi s dobou ledovou. Záplava vody byla natolik velká, že muselo jít o její velmi rychlé uvolnění, nejlépe z ledovců, které měly okamžitý důvod k tání.

Žhavá dopadající hmota tavila led. Přítoky ledovcové vody do oceánů přispěly k malé době ledové. To vedlo z velkým hynutím živých tvorů.

Prozatím jde naše civilizace do opětovného zničení více způsoby, zásluhou své neznalosti. Málo dbá duchovních pokynů o prospěšném lidském jednání. A přitom matematika svými snadnými lineárními výpočty odmítá jednodušší materialismus a prokazuje informatické podložení světa. Dostáváme smyslové zážitky, podle nichž příliš jednoduše usuzujeme na skutečnost hmoty. Virtuální realita je podložená opakovacím kmitočtem hodinových pulsů. Pak lze, pak je nutné uznat důležitost takových přístupů ke světu, které bezohledný materialismus má za zbytečné. Jednání se zvířaty, se sebou samým a s lidmi navzájem, k celé Zeměkouli.

- konec -

Odkazy

[30] Boží mágové. Zapomenutá moudrost ztracené civilizace – Graham Hancock. Vyd. Metafora s. r. o., Praha 2016. Přeložil Alexandr Neuman. Orig. Magicians of the Gods. Nakl. Coronet, Velká Británie 2015

[32] KŘÍŽ, RABÍN A SKIN WALKER (7) - Heart Jack, 29.10.2022

[33] Doba ledová, klima a teploty v ČR - Otakar Brandos, 19.5.2016

[34] Planeta Země - Petr Jakeš. MF, Praha 1984

[35] Tajné dějiny světa 1 - Zdeněk Krušina. Eminent, Praha 2001

[36] Atlantidu Severního moře smetla vlna tsunami vysoká až 12 metrů - Lenka Hrabalová, 26.12.2021

[37] Náraz na Zeměkouli. Nepostřehnuté včas - Bohumír Tichánek, 25. 7. 2022

[38] Předpotopní civilizace - video 26:55 minut, titulky. Archeologické důkazy o tom, že před potopou existovaly civilizace, které vzkvétaly

[39] Mise DART – drtivější dopad, než jsme čekali - První pokus planetární obrany dopadl lépe, než jsme očekávali. Ale nevěděli jsme proč. S půlročním odstupem jsme již schopni změřit dráhu planetky s dostatečnou přesností na to, abychom mohli vyhodnotit změnu dráhy planetky Dimorphos po řízeném dopadu sondy DART. V médiích proběhla zpráva, že je změna několikanásobně větší, než se očekávalo. Znamená to, že nechápeme správně mechanizmus srážky?

— blog —