Chile již dva měsíce zmítají studentské nepokoje

Studenti požadují zejména změnu systému vzdělávání zděděného z dob Pinochetovy diktatury, zvýšení výdajů na školství a rovný přístup ke státnímu vzdělání. Stejně jako při minulých protestech demonstranti tančili, zpívali, měli na sobě kostýmy a mávali transparenty. V jednu chvíli se však od davu oddělila skupina maskovaných demonstrantů a pokusila se prolomit policejní barikády, které zatarasily cestu k prezidentskému paláci La Moneda. Policie nasadila proti davu slzný plyn a vodní děla. Vláda nasazení stovek policejních těžkooděnců vysvětlovala tím, že studenti neměli pochod povolený. Po prvních dnech protestů bylo zatčeno cca 900 lidí, nicméně studenti se svými akcemi trefili do nálady celé společnosti, která už má dost neoliberální Piñerovy vlády. Chile sice zažívá ekonomický boom, z hospodářského růstu však těží jen malá skupina nejbohatších. Průměrný Chilan živoří a je čím dál více frustrovanější. Ti, kteří nemají co ztratit, proto vyšli na do ulic a protestují proti systému, jejž vnímají jako navýsost nespravedlivý – po vzoru Španělska, Řecka, Egypta a Tuniska. Studenty podpořili také úředníci, učitelé a horníci.

Studenti středních a vysokých škol se odmítli účastnit výuky a na svou stranu se jim podařilo přetáhnout i školy. Demonstrace mají za cíl fundamentální změny ve veřejném vzdělávacím systému. Po svržení socialistického prezidenta Allendeho provedl Pinochet reformu školství tak, aby se opíralo v prvé řadě o soukromé univerzity. Tento systém přetrval v zemi dodnes.Je zvlášť problematické, že soukromé univerzity nemusí jako neziskové organizace reinvestovat příjmy do obnovy vzdělávání, jak vyžadují zákony. Studenti požadují, aby soukromým univerzitám fungujícím kvůli zisku stát neposkytoval žádné dotace. Úroveň soukromých univerzit je nepoměrně vyšší než v případě těch státních, jež trpí nedostatkem financí. Platy absolventů vysokých škol se navíc striktně odvíjejí od toho, na které univerzitě studovali. Současný systém se rovněž vyznačuje podfinancováním obcí, které mají v celé zemi spravovat střední školství.

Pochody se konaly i v dalších velkých městech, mimo jiné ve Valparaísu, Concepciónu a Temuku. Kromě zablokované dopravy v plamenech skončily například některé obchody řetězce Polar, který byl v uplynulých týdnech terčem kritiky kvůli navyšování dluhu zákazníkům s překročeným limitem. Studentští vůdci sice takové útoky odsoudili, nicméně jsou důkazem, že dlouho poslušná chilská mládež už se nechce dál podřizovat ortodoxní ideologii volného trhu, která vládne každodennímu životu v zemi. Okupační stávky stovek středních škol trvají už přes dva měsíce a studenti - navzdory hrozbám úřadů, že budou muset opakovat celý ročník - dál žádají mimo jiné také snížení úroků na studentské půjčky nebo jízdenky na autobus platné po celý rok. Chilský prezident minulý týden navrhl změny, které by zajistily větší přísun peněz ze státního rozpočtu do vysokého školství, zlepšily vzdělávání učitelů a vytvořily systém stipendií a studentských půjček. Demonstranti ale Piñerovy návrhy považují za nedostatečné.

Loni byla Piñerova vláda po celém světě oslavována jako skvělý tým, který před televizními kamerami v přímém přenosu zachránil život 33 zavalených horníků, dnes má podporu pouze 26 % populace. Opozice je na tom se šestnáctiprocentní oblibou dokonce ještě hůř a skutečnou politickou sílu dnes představují studentští vůdci jako např. Camilla Vallejová, která vyzvala národ, aby stávkující studenty podpořil tím, že v 9 hodin večer všichni začnou bouchat pánvemi a hrnci, což je připomínka toho, jakým způsobem se lidé svolávali do ulic za Pinochetovy diktatury. Její výzva se bleskově rozšířila po internetu a následovala noc plná řinčení, spontánních pouličních festivalů a všeobecného celonárodního uvědomění, že Chile se nachází na křižovatce a prožívá historický okamžik.