Berlusconi a Tea Party

Nová studie amerického Institutu pro výzkum a vyučování lidských práv obviňuje Tea Party z širokého napojení na rasistické, antisemitské a jiné, podobně zaměřené skupiny. Podle závěrů zprávy využívají dokonce někteří členové hnutí své mítinky k náboru do takovýchto sdružení. Pevné spojení Tea Party s ekonomickými problémy je podle závěrů zprávy jeden z mýtů, které si hnutí kolem sebe vytvořilo a soustředí se hlavně na otázky nacionalismu, etnicity a národní identity.

Za současné politické situace v Itálii je velmi pravděpodobná možnost předčasných voleb na jaře 2011 v důsledku rozkolu v rámci PdL, kterou letos v létě opustil s třicítkou poslanců nynější Berlusconiho hlavní oponent Gianfranco Fini. Lídr bývalé Národní aliance založil novou formaci Budoucnost a svoboda Itálie (FLI), která Berlusconimu odčerpává okolo 7% hlasů. PdL trvale ztrácí i na úkor protievropské a separatistické Ligy Severu (LN) Umberta Bossiho, který je sice Berlusconiho spojencem, ale zároveň konkurentem. Lid svobod je klasickou pravicovou stranou, prosazující minimalizaci role státu, neomezenou svobodu podnikání a snižování daní jako všeléku na problémy ekonomiky.

Kontroverzní premiér ve své zemi už od počátku 90. let usiluje o zavedení bipartijního systému podle vzoru anglosaských demokracií, který by nahradil polarizovaný multipartismus, typický pro románské země. Avšak ani jeho strana není příliš etablovanou formací, protože už několikrát změnila název – od Vzhůru Itálie přes Pól svobod a Dům svobod až k současnému Lidu svobod. Roztříštěnost středolevé části politického spektra překonalo osm sociálně demokratických, liberálně sociálních a centristických subjektů v říjnu 2007 založením Demokratické strany (PD), navazující na odkaz Olivovníku expremiéra Romana Prodiho. Této sociálně demokratické formaci však konkuruje nová strana Levicová ekologie a svoboda, zaměřená na stejný elektorát.  

Favoritem příštích voleb zůstává i přes četné aféry Berlusconi. Doufejme, že fenomén Tea Party je pouze předvolební vábničkou pro ultrakonzervativce a v případě vítězství italské pravice nezačne v Evropě zapouštět kořeny. Ostatně i na české politické scéně se najdou fundamentalisté, mající k této platformě svým názorovým ukotvením blízko – např. Nečasův zmocněnec pro lidská práva Roman Joch, proslulý obdivem k chilskému diktátorovi Pinochetovi.