Podpořte petici studentů za Nobelovu cenu pro sira Wintona

"Jsme mladí lidé, studenti, kteří se domnívají, že čin Nicholase Wintona zasluhuje udělení Nobelovy ceny za mír. Iniciativa "Nominace Nicholase Wintona na Nobelovu cenu za mír" je autentickou snahou o ocenění činů sira Wintona cenou, které dle našeho názoru zasluhují být oceněny Nobelovou cenou za mír. S vaší podporou ve formě podpisů na petičních arších se obrátíme na organizace a osoby, které se mohou o nominaci zasloužit," zdůvodňují svou snahu studenti babického gymnázia.

Nicholas Winton se narodil 19. května 1909 v britské metropoli Londýně v rodině německo-židovského obchodníka. Mladý Nicholas po ukončení střední školy odjel k příbuzným do Německa, kde pracoval v bankovním sektoru. V třicátých letech se vrátil zpět do Velké Británie a ve své práci pokračoval.

V roce 1938 se Nicholas Winton rozhodl strávit dovolenou ve švýcarských Alpách. Jeden z jeho přátel, pedagog Martin Blake, jej však přesvědčil, aby místo dovolené odjel do Prahy a pomáhal v rámci organizace Britského výboru pro uprchlíky z Československa (British Committee for Refugees from Czechoslovakia, dále jen BCRC) organizovat transporty dětí do Velké Británie. Tento záměr Wintona nadchnul, a proto ještě v Londýně založil Dětskou sekci BCRC, která měla za úkol sehnat pro děti adoptivní rodiny a zajistit veškeré potřebné doklady. Na tuto aktivitu v Londýně navazovala aktivita v Praze, kde bylo třeba pro děti získat u německých okupačních úřadů povolení k vycestování. Samozřejmě vše pod přísným dohledem Gestapa.

První transport s dvaceti dětmi opustil Prahu 14. března 1939. V příštích měsících pak opustily okupované Československo další stovky dětí. Poslední transport vyjel z Prahy 2. srpna 1939. V září byl sice vypraven ještě jeden transport s 250 dětmi, ten však do svého cíle nikdy nedorazil, a to kvůli začátku druho světové války. Ani jedno z dětí zřejme holocaust nepřežilo. Zachráněno tedy bylo dohromady 669 dětí.

Nicholas Winton o svém činu nikdy sám nemluvil. V roce 1988 však pří úklidu nalezla jeho manželka Greta seznamy dětí a dokumenty, které byly svědectvím hrdinského činu jejího muže. Dokumenty okamžitě předala historičce Elizabeth Maxwellové, která začala po osudu zachráněných dětí pátrat. O pár měsíců později pak zorganizovala setkání Nicholase Wintona s "jeho dětmi" v pořadu BBC That's Life (To je život). Jak se můžete sami přesvědčit, Nicholas Winton při natáčení pořadu vůbec netušil, jaké překvapení na něj v televizním studiu BBC čeká...

Po deseti letech natočil o Wintonově příběhu film "Všichni moji blízcí" slovenský režisér Matěj Mináč a o tři roky později pak dokument "Síla lidskosti - Nicholas Winton". V roce 2011 byl pak představen třetí Mináčův film, tentokrát s názvem "Nickyho rodina".

V roce 1998 byl Nicholas Winton oceněn prezidentem Václavem Havlem Řádem T. G. Masaryka. V roce 2002 byl pak Winton britskou královnou povýšen do šlechtického stavu.

Na Nobelovu cenu za mír byl Nicholas Winton nominován už v letech 2008 a 2011, a to na základě podobné petice, se kterou nyní přišli studenti babického gymnázia.

Petiční arch můžete podepsat osobně od úterý 15. 1. do středy 16. 1., a to na třech významných dopravních uzlech v Praze - I. P. Pavlova, Palackého náměstí a Anděl. Stánky s peticí najdete vždy v blízkosti zastávky tramvají či východů z metra.

Portál Vaše věc nabízí svým čtenářům možnost podepsat petici i jiným způsobem. Její text včetně petičního archu naleznete ZDE. Stačí jen stáhnout, vytisknout, podepsat a poslat nazpět e-mailem na adresu uvedenou v textu.

Všem, kteří se rozhodnou petici podporit, děkujeme.

Pokud Vás zajímají i další podobné příběhy, nabízíme k přečtení článek O pravých hrdinech a jejich skromnosti.