Jiří Vyvadil: Erotická zpověď nešťastného vraha

A přitom se někdy i na 30 stránkách neobjevilo ani jednou jeho jméno a jindy se objevil vedle Václava Klause, Pavla Béma, Karla Gotta. Martina Dejdara, Michala Davida a dalších. Ač v médiích byl vytvořen dojem, že šlo o ochranu Jiřího Paroubka, usoudil jsem, že je tak na 15. místě z hlediska zájmu o neuveřejnění této tiskoviny, a to nikoliv z důvodů trestněprocesních, ale prostě proto, že kniha měla být vydána před volbami 2010, tedy v době, kdy Jiří Paroubek mohl být premiérem. Naopak si nejsem jist, zda jej nenapálili ti ostatní, kteří údajně chtěli chránit jeho, ale ve skutečnosti chránili především svou mediální kůži.

Dalším překvapením bylo, že politici ODS v onom virtuálním světě B. Ďurička zdaleka hráli prim. A zejména u jednoho z nich, si myslím, že míra přiblížení se konkrétnu jde tak daleko, že možná by to bylo i na předběžné úkony policejních orgánů.

Zdaleka největším osvěžujícím zážitkem byly ovšem erotické scény. Čtenáře však opět musím zklamat. Netýkali se Paroubka. Šlo o erotické příběhy samotného Ďuričky. Maně jsem se při nich zasnil a vzpomněl jsem si, jak jsme si kdysi my kluci četli na bramborové brigádě v prváku na gymplu v pubertálním vzrušení Milence a vrahy od Vladimíra Párala. Kde jen jsou ta léta...? Mimochodem tyto pasáže patří k tomu nejlepšímu z knihy. Doporučuji všem pro oživení domácího soužití. Při líčení svého soft porna překonává Ďuričko i Párala.

Zvlášť „věrohodné“ jsou ovšem scény, kdy uprostřed opakovaných sexuálních aktivit Ďuričko té které právě milované (ztrácel jsem v tom přehled) uvádí politické pachatele korupce s taxativním výčtem jejich politických a státních funkcí, spolu s místem a pomalu i časem jejich konání. A má doslova encyklopedické znalosti. Na každého ví desítky zločinů a přečinů. Kam se na něj hrabou všichni čeští investigativní žurnalisté. Zvlášť eroticky rafinované.

Nejkrásnější pasáže, kdy leckomu málem skane slza ze tváře jsou jeho hlubokomyslné úvahy, kdy v situaci, kdy ona mu … (doplňte si prosím), rozvíjí hlubokomyslné úvahy, že je jediným bojovníkem proti organizovanému zločinu v České republice a volá český národ, aby se k němu připojil. Nádherné.

Ale uberu sarkasmu.

Ďuričko je nešťastný člověk.

Ďuričko je člověk na dně.

Ďuričko je nešťastný vrah.

Ďuričko je vrah, který objektivně sám ten román napsat nemohl.

A je dobré, že Jiří Paroubek chce nechat ten román uveřejnit.