David Rath - List z vězení IV: Naštvanost lidí

Musí se šetřit

Hlavním důvodem je však fakt, že vlády posledních šesti let lidem vzaly naději na lepší život a nahradily ji tezí - šetři, uskromňuj se, ať se mají tvé děti či vnukové lépe. Současně celá politická garnitura tuto tezi na sebe neuplatňuje a žije si celkem blahobytně. Lidé se naštvávají na všechny politiky a příliš nerozlišují, že mnozí mluví o tom, že politika nesmyslného šetření je cesta do pekla.

Rozmařilé plýtvání

Konečně stejný přístup, jaký má dnešní vláda, zlámal vaz komunistům na konci osmdesátých let. Co si pamatuji, tak se mělo šetřit. Kampaně, kdy televize hledala v popelnicích chleba a rohlíky a na tom dokazovala, jak lidé hýří, nebo známé heslo - nesvítí se někde zbytečně? Ve školách byl reflektor mladých, co obcházel a zhasínal. Památky se neosvětlovaly - to byla rozmařilost. Když se v osmdesátých letech začalo uvažovat o osvícení Pražského hradu, tak o tom byly nekonečné diskuse, zda nejde o zbytečnou rozmařilost. Na druhou stranu lidé viděli, že vládnoucí garnitura tolik šetřit nemusí a má přístup ke všemu nedostatkovému zboží.

Jako před lety

Mám pocit, že poslední roky je situace trochu podobná. Zboží sice v obchodech je, ale to kvalitní je tak drahé, že je stejně pro většinu lidí nedostupné. Tak dnes mnoho důchodců má jen na chleba s máslem, jako měli před 20 lety. Co jim je platné, že v obchodě jsou i krevety.

Vláda strachu

Tato vláda vzala lidem naději, že se budou mít lépe. Straší je, že nebude na penze, nebude na zdravotnictví, přijdou o práci, nebudou mít na zaplacení hypotéky. Berou lidem prostě radost ze života. 

Pokroky musí být vidět

Nová vláda musí dát lidem naději, že zdaleka není tak zle. Musíme ze sebe setřást vládu strachu z budoucnosti. Většina lidí musí začít věřit, že se jim už za pár měsíců bude dařit lépe. A vláda to musí umět zařídit. Samozřejmě nepůjde to obrovskými skoky, ale změnu musí brzy vidět každý. Pokud takovou vládu nenajdeme, pak mám velký strach o budoucí vývoj naší země. Svoji osobní budoucnost mám v troskách, ať se alespoň dobře vede celé naší zemi.