Labour Party: Post mortem
LP teď musí sčítat škody a hledat, kde udělala v posledních letech chyby. Osobně si myslím, od samého počátku, že její předvolební program je až příliš starosocialistický a míjel se se společenskou situací a náladou ve Velké Británii. Corbynovi se nepovedlo převést debatu o brexitu, který sužuje britskou společnost již čtyři roky, na věcná témata jako je zdravotnictví, školství, míra nezaměstnanosti, sociální oblast apod., ve kterých je silnější nežli jeho hlavní konkurent a protějšek Boris Johnson.
B. Johnson využil celého repertoáru lží, polopravd a triků tak, jak jsme jej měli možnost poznat již v kampani, která předcházela referendu k brexitu.
Corbyn udělal podle mého názoru chybu již před čtyřmi lety, kdy jasně nepodpořil setrvání Velké Británie v EU. Byl si jistě vědom toho, že jistá část LP a zejména jejich voličů z tradičních zaměstnaneckých vrstev prostě podporuje brexit. Odpůrcům setrvání Británie v EU se podařilo zejména v těchto lidech vytvořit přesvědčení, že je to EU, kdo odpovídá za všechny jejich problémy. Především za stagnaci životní úrovně Britů v posledních deseti letech. Nebo za to, že řada Britů v tradičních dělnických obvodech přišla v poslední dekádě o práci. Tito lidé rádi uvěřili tomu, že za jejich problémy neodpovídá neschopná konzervativní vláda, ale anonymní byrokrati v Bruselu.
Ostatně součástí britského politického myšlení, obecného přesvědčení Britů je, že je dobré se držet od kontinentu s odstupem. Oněch čtyřicet šest let členství Británie v EU je jen jakousi epizodou. Pravdu měl někdejší francouzský prezident Charles de Gaulle, který blokoval, dokud byl ve funkci, vstup Británie do EU. Britové mají totiž své vlastní zájmy a solidarita s jinými národy je jim většinou cizí.
Vítězství konzervativců ve volbách má také své pozitivní stránky. Světové finanční trhy kvitují jasné rozuzlení britské tajenky s velkým uspokojením. Britská libra i euro posilují. K tomu ještě přicházejí dobré zprávy z USA o údajně úspěšně ukončené první fázi jednání o obchodní dohodě mezi USA a Čínou. Britští voliči otevřeli cestu k odchodu Británie z EU a pozitivní zprávy o dojednání dohody mezi USA a Čínou jsou pozitivním signálem pro finanční trhy, investory, pro celkovou náladu na trzích. A to může světovému hospodářství jen prospět. Ceny akcií mohou letět vzhůru a naopak ceny surovin, včetně komodit jako je zlato, mohou klesat.
Rozvodová dohoda mezi Británií a EU tak, jak ji dojednal Johnson, může být v krátké době schválena novou Dolní sněmovnou a Británie odejde z EU do 20. ledna 2020. V této dohodě mezi EU a Británií je ovšem ustanovení, že vlastně všechny důležité budoucí vztahy mezi Británií a EU, od obchodních vztahů, přes bezpečnost, obranu, rybolov, ochranu dat, vědeckou spolupráci atd. mají být dojednány už do 31. 12. 2020. To je vskutku šibeniční termín. Evropa bude chtít od Britů, za to, že pustí britské zboží bez cel na evropský trh velké finanční kompenzace. No a časem britští voliči přijdou na to, že by vlastně setrvání v EU bylo pro ně rentabilnější.
Tyto volby v Británii ovšem budou mít i další politické konotace. V Severním Irsku ve volbách silně posílili separatisté. Je otázka, zda to neznamená, že i tradičně probritská protestantská většina obyvatel Severního Irska se z významné části nepřiklání ke spojení se Svobodným Irskem. Co se týče Skotska, šéfka Skotské národní strany Sturgeonová se již vyjádřila v tom směru, že bude chtít zopakovat ve Skotsku referendum o vystoupení z Velké Británie. V každém případě, jak Skotsko, tak Severní Irsko jsou proti vystoupení Velké Británie z EU a většina jejich obyvatel má zájem na blízkých vztazích s EU.
Zkrátka, tyto volby možná uzavřely jednu politickou kapitolu brexitu. Ukončily také politickou kariéru starosocialisty Corbyna, ale dále posílily rozdělení britské společnosti. Johnsonova vláda to bude mít velmi obtížné. Johnson skvěle pracuje s emocemi, nezabývá se příliš fakty a svým lžím zřejmě často i věří. Politické pnutí v britské společnosti ale bude pokračovat a on bude muset ukázat, zda je vůbec politicky schopen uskutečňovat pozitivní politický program.
Jiří Paroubek
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 3553x přečteno
Komentáře
Ve věci J. Corbyna
Jedno zásadní již bylo vzpomenuto,
většinový systém dává "vyniknout" různým pravicovým a mnohdy i doslova exotům.
J. Paroubek tento aspekt pominul.
Zde měl již delší dobu J. Corbyn vyvíjet úsilí o revizi volebního systému,
který není nijak "neutrální", ale pro levici je doslova nepřátelský,
a to kdekoliv na světě.
Dalším aspektem je, že řadu lidí ze střední generace odrazoval Corbynův věk ,
ve věku 70+ je obtížné usilovat o vedoucí funkci,
zvláště nestojí-li proti němu proti kandidát stejného, nebo "lépe" výššího věku.
A konečně, nezřídka, bohužel, se v politice musí řešit, otázka tzv. pečeného sněhu.
Ve středu a nalevo stály 2 skoro stejně velké tábory,
tábor odpůrců EU a tábor příznivců EU.
Oproti tomu toryové, dali přednost vítězství před prezentováním kritiky odchodu z EU.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Při jednom z rozhovorů se starými německými sociálními demiokraty jsem letos v létě obdržel na otázku, proč se SPD nedaří, dostal odpověď: "když jsem vstoupil do SPD netušil jsem, že se mi povede tak dobře jako dnes". Připomínám to v souvislosti s Vaší tezí o spravedlnosti v odměňování. Těch 32 procent Corbyna je hodně, ale vymyká se to trendu v kontinentální Evropě a zřejmě by to bylo méně v poměrném systému.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

















Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.