Babišův Matrix: jsi se mnou, nebo proti mně

Babiše dokument popisuje jako osobu, která žije ve vlastní „bublině“, v níž v podstatě žijí (či existují) Babišovi nejvěrnější, a mimo tuto bublinu se nachází válečná zóna, na níž vicepremiér svádí každodenní boje se svými oponenty. Babiš vyjádřil s finálním vyzněním dokumentu ostrý nesouhlas a zvažuje proti filmařům právní kroky. Zřejmě se domníval, že Klusák o něm natočí nekritickou apoteózu.

Klusák ve svém filmu skvěle demaskoval Babišovy charakteristické vlastnosti – nedůvěřivost, netrpělivost, podezřívavost, netoleranci, naprostou absenci empatie. A mohli bychom pokračovat ve výčtu dále. Dokument ukazuje, jak má ministr financí k obrazu svému stvořený velmi jednoduchý svět, který se dělí toliko na dvě skupiny – přátelé (věrní) a ti druzí (rozuměj nepřátelé). Podobnými myšlenkovými procesy byl prodchnut i někdejší „superguru“ a zakladatel obskurního spolku Věci veřejné V. Bárta.

Babiš dává nahlédnout pod pokličku svého života, a to i mimopolitického. Zajímavé je, že střet zájmu už vůbec neřeší. Ostatně, jím vlastněná média mají za úkol svým psaním tento stav v očích veřejnosti „normalizovat“, brát mnohonásobný střet zájmu v demokratické společnosti za úplně běžnou věc. Jeho absurdita vynikne v momentě, kdy jsou v rámci předvolební kampaně na stáncích ANO jen tak mimochodem vyobrazeny Kostelecké uzeniny.

Babišovi evidentně v průběhu natáčení došlo, že dokument je k němu značně kritický (viz např. projekt Čapího hnízda, kdy měl Babiš čerpat spornou dotaci 50 milionů korun z prostředků EU), což je s ohledem na jeho osobní situaci jen dobře.

Závěrečné resumé pak ukazuje Babišovu pravou tvář: Udělali jste na mě podraz, zvážím proti vám určité kroky, protože můj skutečný obraz (ne)politika, podnikatele a majitele mediálního domu byl hrubě zkreslen. Klusák však na konci svého filmu argumentuje na rozdíl od ministra financí logicky, nezaujatě a věcně.

Dokument byl z mého pohledu vyvážený a Klusák se snažil v průběhu natáčení vystupovat „z pozadí“ (stejně jako to dělá např. dokumentaristka H. Třeštíková) a prezentovat své subjektivní názory jen minimálně. Učinil to až v závěrečné konfrontaci, kdy Babiš svůj finální obraz ve filmu hodnotí značně negativně, až hystericky.