Zbyněk Fiala: Bez Ruska to nepůjde

Ukrajina se znovu přiblížila ke státnímu bankrotu, který podle některých zdrojů signalizují rekordní výnosy ukrajinských státních dluhopisů poblíž 20 procentní hranice. Podle jiných zase zosobňují bídné výhledy veksláci, kteří se znovu objevili v kyjevských ulicích, poprvé po letech rozpadu Sovětského svazu. Kdekdo zároveň vypočítává obrovské náklady ukrajinské obnovy – a obavy, že skončí v rukou oligarchů.

http://www.ft.com/intl/cms/s/0/066cd56a-6e6c-11e4-bffb-00144feabdc0.html?siteedition=intl#axzz3Jz0nQnnI

Sankce to činí horším. Jako nerealistická se ukázala být představa, že sankce Ruskem otřesou a mohou vést až k výměně vlády (a ruský ministr zahraničí Lavrov vidí snahu dokonce o změnu režimu). Sankce proti Rusku jsou přitom značně bolestivé pro členské země EU, zejména Německo. Podle oficiálních německých statistik, do Ruska exportoval každý desátý německý vývozce. Obrat na tomto trhu činil 76,5 miliardy euro, to je 2,1 bilionu korun (více než polovina HDP ČR). Tři čtvrtiny německých exportérů do Ruska tam přitom orientovaly podstatnou část - zhruba čtvrtinu - svého exportu. Většina z nich na ruském trhu jen prodávala. Německo dováží z Ruska hlavně suroviny prostřednictvím několika obřích společností, z nichž každá je pro Rusko velice významný partner.

http://www.thelocal.de/20140403/how-important-is-russia-to-germany-as-a-trading-partner

Symbolem úspěchu sankcí měl být vývoj rublu, ale tam už se vývoj obrátil. Ruská centrální banka jednala správně, když 10. listopadu ukončila intervenci ve prospěch kurzu. Od té doby se vyrovnaly objemy derivátových obchodů orientovaných na oslabení i zpevnění ruské měny – a prosazuje se mírná převaha obchodů na růst kurzu. Výsledkem je rychlé posilování rublu, které trvá už dva týdny a dosáhlo 3,2 %, což je podle agentury Bloomberg nejrychlejší tempo od září 2012. Vliv sankcí je zřejmě vyčerpán.

Analytik ze Société Générale poukazuje na únavu z nekonečných sázek na oslabování rublu, protože pokles ceny ropy nebyl zdaleka tak krutý a ruská centrální banka nepodlehla panice, jak všichni očekávali. Podle Bloombergu je rekordní také poptávka po největším investičním fondu pro ruské akcie Market Vectors Russia ETF. Investoři hledí za horizont současného konfliktu a snaží se využít stlačených cen v regionu. Je tu šance na dvojí zhodnocení, lze vydělat na růstu cen na ruském trhu, a k tomu ještě na posilování rublu.

http://www.bloomberg.com/news/2014-11-23/ukraine-shrugged-off-as-russia-etf-swells-to-record.html

Nastal čas, aby Západ a Ukrajina nabídly Rusku nějaký obchod, píše v zásadním příspěvku komentátor Financial Times John Thornhill, protože „armády by měly vést války, na které stačí, ne ty, které si přejí“.

http://www.ft.com/intl/cms/s/0/b828fec6-6b30-11e4-be68-00144feabdc0.html#axzz3Jz0nQnnI

Nepopírá, že Rusko jednostranně překreslilo mezinárodně uznávané hranice, ale ukázalo se, že sankce na tom nic nezmění. „Spíš to zhorší, protože zvýšily domácí popularitu ruského vedení a povzbudily v něm tvrďasy, kteří si libují v izolaci. Co dál? Realismus radí, že je na čase, aby Západ s Ukrajinou nabídly Rusku nějaký obchod.“

Řekněme, že sankce pro to aspoň připravily půdu. Pak by toho Západ a Ukrajina měly využít a usilovat o dosažení „spíše takového diplomatického řešení, které si mohou dovolit, než snu o idálu,“ doporučuje komentátor FT.

FT připomínají hlavní prioritu Západu, kterou je pomoc při přeměně Ukrajiny na prosperující a bezpečný stát. To je obrovský úkol, který se nedá zvládnout s nepřátelským Ruskem na hranicích. S vojenskou akcí Západ nepočítá, dokonce ani s poskytnutím těžkých zbraní. A peníze? Nedaří se poskytovat ani hospodářskou pomoc, která by zabránila tomu, že Ukrajina zmizí v nějaké černé díře. Současný hospodářský propad přitom může být doražen státním bankrotem. Rusko se prostě musí na obnově Ukrajiny podílet.

Co tedy nabídnout?

V ekonomické oblasti by měl Kyjev potvrdit, že dohody s EU neohrozí ukrajinské vztahy s Ruskem. Před konfliktem bylo Rusko cílem čtvrtiny ukrajinského exportu. Ruské zájmy na Ukrajině pak lze posoudit podle obrovských ztrát ruských firem a bank, které se na těchto obchodech podílely.

V oblasti bezpečnosti by měl Západ vyjít vstříc Putinově touze diskutovat o evropské bezpečnostní architektuře. Měl by být ujištěn, že NATO slouží právě jen kolektivní sebeobraně, včetně baltických států. Ale zároveň by měl Západ uznat, že NATO nelze rozšiřovat na Ukrajinu.

Nelze samozřejmě garantovat, že Putin takovou nabídku přijme, píše komentátor FT John Thornhill. Možná, že skutečně usiluje o rozporcování Ukrajiny. Ale autor připomíná, že už George F. Kennan, jeden z významných tvůrců dobové zahraniční politiky USA, napsal roku 1947 ve Foreign Affairs v úvaze o zadržování sovětského expanzionismu, že „požadavky na ruskou politiku musí být předkládány takovým způsobem, aby mohly být splněny bez přílišné ztráty ruské prestiže“.