Ladislav Žák: Rusko rublům nevěří…

Druhé části společnosti, „opričniny“, se problémy rublu nedotýkají, protože počítají takřka výhradně v nejrůznějších valutách, nejčastěji v dolarech. Dozvědět se cenu v rublech vyžaduje v lepší společnosti přímý dotaz. Naopak, provalem rublu se opričnikům přes noc zlevnily mzdy jejich obslužného personálu, řidičů, domovníků, kuchařek, atd. atd., protože jakákoliv inflace se nikdy neodrazí celá ve mzdách, a už vůbec ne v těch, které jsou vypláceny na dlaň. Mezi opričninou a zemščinou se potácí skupinka malých a středních podnikatelů, kteří jsou svorně jako exoti pronásledováni a nenáviděni opričninou i zemščinou, kterým narušují tradiční obraz společenského uspořádání.

Příští rok tomu bude rovných 450 let, co se Rusko za Ivana Hrozného rozdělilo právě na opričninu a zemščinu a podle mého nejhlubšího přesvědčení tím byl založen bazální problém Ruska, který ho v průběhu jeho dějin neustále sráží znovu a znovu na kolena. Opričnina je na zemščině nezávislá, má tradičně k dispozici ty nejkvalitnější zdroje a nemusí se na životy a osudy lidí zemščiny ohlížet. Svou energii utrácí v palácových a dvorských rituálech, sporech a šarádách, hraním na vojáčky, policajty a zloděje a o jakoukoliv modernizaci společnosti jí ve skutečnosti nejde. Jde jen a jen o přístup k moci.

Zemščina je naproti tomu plně zaujata tím, jak skutečně přežít, jak sehnat základní obživu, bydlení a léky. Její zdroje nikdy nebudou dostačovat k tomu, aby mohla pomýšlet na převzetí odpovědnosti za rozvoj společnosti. Pokud k tomu dojde, je to převrat organizovaný zvenčí na pozadí ohromné tragédie, a výsledkem je tragédie ještě větší. Typickým příkladem je VŘSR. Výsledkem tohoto stavu je rozpad realizace nejrůznějších strategií, jakými jsou třeba Strategie 2020. Na druhé straně jakékoli sociálně ekonomické programy, které počítají s překonáním dichotomie zemščiny a opričniny, jsou opričninou ignorovány nebo pronásledovány a zemščina je není schopna nejen realizovat, ale často ani uchopit.

Zatímco cena ropy klesá, ceny pohonných hmot u pump rostou a ruský prezident se tomu v televizních zprávách před vlastní vládou diví a žádá vysvětlení. Přitom všichni vědí, že opričnině záleží více na bilanci Rossněfti a dalších dvorních korporací než na hmotné situaci domácností občanů. Ztráty ze zahraničního obchodu jsou nahrazovány sdíráním lidí v rámci vnitřního maloobchodu.

Popsaný problém dvou oddělených společností v jednom státě je aktuálně relativně unikátní a ve většině současných společností existuje závislost elit i lidu na stejných zdrojích. To, co dnes v Rusku probíhá, je jenom potvrzením skutečnosti, že ruské věrchušce se nedá ze strany jejich poddaných věřit a je třeba zachránit, co se dá… Uzavřeme tohoto povídání tím, že aktuální nákupní horečka v Rusku by se zalíbila i ČNB. V Rusku deflace opravdu nehrozí, hrozí to, že až dojdou potraviny za valuty, tak nepřijde ruská produkce, ale hlad.

A kdyby rublem platila i opričnina, nehrozila by ani inflace…