Bezprostřední finanční krize po brexitu zažehnána

V uklidnění finančních trhů se promítlo několik faktorů. V prvé řadě to byl racionální postup britských vládních kruhů, kterým se poměrně rychle podařilo vyřešit vládní krizi výměnou premiéra Camerona za premiérku Mayovou.

Složením britského kabinetu dala nová premiérka Mayová najevo, obsazením významných funkcí stoupenci brexitu, že nebude s odchodem Velké Británie z EU zbytečně otálet. To pro tuto chvíli finančním trhům stačí. Zvolna se zotavuje z poklesu libra a ve vztahu k dolaru také euro.

Finanční i komoditní trhy přecházejí do optimistického módu. V posledních dnech přišly pozitivní zprávy z klíčových světových ekonomik, a to s výjimkou Číny. Situace na pracovním trhu v USA je pozitivnější, nežli se očekávalo. V květnu byla příznivější nežli v předchozím měsíci. Pozitivní čísla hlásí také Velká Británie a roste i německý průmysl. MMF hlásí, že pokles ruské ekonomiky nakonec nemusí být tak významný, jak MMF ještě před pár měsíci očekával…

A tak i špatná čísla z Číny, která hovoří o poklesu importu do Číny, a zejména pak čínského exportu, byla tak trochu zatlačena do pozadí. Ostatně trhy očekávají (14. 6.) údaje o růstu čínského HDP za loňské IV. čtvrtletí na úrovni 6.9 %. Zdá se, že to nejhorší má evropská ekonomika pro tuto chvíli, alespoň pokud jde o brexit, za sebou.

Z krátkodobého hlediska v evropské ekonomice být velké problémy nemusejí a je dobře, že i ECB prodloužila program kvantitativního uvolňování na další měsíce. Jde o to, co nejvíce podpořit v zemích EU hospodářský růst.

Dlouhodoběji může ovšem brexit znamenat nepříznivý dopad na evropské ekonomiky, na německou přímo a nepřímo také na českou ekonomiku. Pro německou ekonomiku je Velká Británie obrovským obchodním partnerem a hovořit o silném propojení německé a české ekonomiky je skoro zbytečné. Ale připomeňme, že zhruba třetina českého zahraničního obchodu je právě s Německem a Velká Británie zůstává čtvrtým největším zahraničně obchodním partnerem České republiky.

Pokud budou britské firmy po odchodu Británie z EU hůře hledat odbyt svých produktů v zemích EU, a to lze při jistých omezeních, která budou vyplývat z nově uzavřených smluv, jež budou uzavírány mezi Velkou Británií a EU, bude to znamenat nižší příjmy firem. A tedy i nižší možnosti pro budoucí růst mezd zaměstnanců i pro investice.

A hospodářský potenciál Velké Británie jako páté největší světové ekonomiky je samozřejmě takový, že se to musí promítnout, když ne ve světovém měřítku, tak zcela nepochybě v měřítku Evropy, a v první řadě v EU. Ovšem odhadnout v tuto chvíli, jaký bude dopad brexitu na hospodářský růst je tak trochu ekonomické šamanství…

Jiří Paroubek