Jak bude vypadat Česko za rok?

Své stranické sněmování mají za sebou v TOP 09, kde po volebním neúspěchu došlo k výměně předsedy strany a tato výměna má zatím – soudě podle reakcí Schwarzenberga a částečně i Kalouska – řadu rysů nepřátelského převzetí strany. Pět dalších stran v tomto roce očekává kongresy či sjezdy, které mohou rozhodnout o jejich budoucnosti a v některých případech i o jejich zkáze. V lednu dojde k hlasování o důvěře Babišově vládě a je zatím dost nepravděpodobné, že by tato vláda, mající všechny rysy provizoria, byla schopna, kromě marketingově slušného výkonu, cokoliv jiného předvést. O druhém víkendu půjdou občané k prvnímu kolu prezidentských voleb, jejichž favoritem je dosavadní prezident M. Zeman, k němuž se bude vybírat z pelotonu osmi dalších uchazečů protikandidát do druhého kola.

I když se překvapení nečeká, ta možnost zlomu v postojích občanů stále existuje, byť je velmi málo pravděpodobná. Prezident Zeman a jeho okolí musí být zkrátka obezřetní do poslední chvíle a soustředit se plně na druhé kolo prezidentské volby.

V únoru, možná až v březnu, se rozhodne o složení nové Babišovy vlády, tedy té druhé její varianty. Měla by to být vláda koaliční, vláda, která bude vytvořena buď na bázi spolupráce hnutí ANO, ČSSD a lidovců, tedy bývalé vládní koalice, anebo na bázi spolupráce dvou stran: hnutí ANO a ODS. Subvariantou samozřejmě je i možná spolupráce hnutí ANO a ČSSD, kterážto koalice by mohla být parlamentně podpořena komunisty. Pokud ČSSD v polovině února nezvládne svůj sjezd a nezvolí vedení, které bude představovat změnu a nevstoupí se skutečně výraznými představiteli, reprezentujícími změnu do vlády, bude mít tato strana velké, ba existenční problémy v podzimních volbách.

Na podzim proběhnou volby komunální a také doplňovací volby do Senátu, ve kterém bude obměněna třetina senátorů. Sociální demokracie obhajuje v těchto volbách třináct senátorských mandátů. Pokud se výrazněji neposune v podpoře veřejnosti nad hranici deset procent, nemůže počítat v senátních volbách s žádným úspěchem a stejně tak v komunálních volbách v městech nad 20 tisíc obyvatel.

Ti, kdo budou rozhodovat o volbě nového předsedy ČSSD a nového vedení strany, vlastně spolurozhodnou o větším či menším úspěchu ČSSD v podzimních volbách. Řekněme si ale otevřeně, že i když dojde k razantní obměně vedení ČSSD a předsedou strany se stane politický Einstein, žádnou velkou slávu v podzimních komunálních a senátních volbách nemůže tato strana po několikaletém rozvratu jejích pozic, očekávat. Ale v tuto chvíli jde o to zachránit, co se zachránit dá a vytvořit předpoklady k tomu, aby v budoucnosti, v blízké budoucnosti, mohlo dojít k obratu voličské podpory pozitivním směrem.

Podzimní volby tak mohou představovat ohromné politické zemětřesení a po těchto volbách se velmi pravděpodobně hnutí ANO stane zcela dominantní stranou v zemi na všech politických úrovních. V Senátu, kde může získat 15–20 mandátů, ve velkých městech, kde může dominovat i v těch enklávách, kde tomu tak zatím nebylo. Nemluvě již o vládní úrovni, kde ovšem – po zveřejnění zprávy OLAF – velmi pravděpodobně ve druhém pokusu o sestavení vlády bude pověřen premiérstvím jiný představitel hnutí ANO nežli A. Babiš. Na konci tohoto roku bude tedy politická mapa ČR úplně jiná, než tomu je na počátku roku. A zcela jiná, než jaká byla ještě před rokem.

Jiří Paroubek