ČNB neví, jak z toho

V listopadu 2013 jsem byl první, kdo kritizoval toto naprosto chybné rozhodnutí, které znamená de facto devalvaci české koruny. A to jistě není v zájmu českého obyvatelstva.  ČNB od počátku nestoudně hovoří o tom, že přeci hájí zájmy českých exportérů. Zájmy některých exportérů určitě, jiných však rozhodně ne…

V předchozích dnech se k obhajobě ČNB a jejích kroků připojil také premiér B. Sobotka, který se vlastně plně solidarizoval s postupem ČNB od listopadu 2013. Ve svém nedávném článku jsem to označil jako mimořádně chybné rozhodnutí.

Česká republika v dohledné době, doufejme, vstoupí do EMU. Bude tedy v zájmu většiny obyvatelstva, aby byl konverzní kurz koruny k euru co nejreálnější. Tedy někde mezi 18 – 20 korunami za euro.

Je však zřejmé, že ČNB, Sobotka a část exportérů, která není schopna se prosadit na zahraničních trzích vysoce sofistikovanými výrobky s vysokou přidanou hodnotou, se budou snažit naopak udržet konverzní kurz co nejblíže 27 korunám.

Pokud dnes tvrdí opak, je třeba se jich zeptat, jak to během těch čtyř nebo pěti let udělají. Zatím se jim nic jiného než uměle držet kurz na úrovni kolem 27 korun nedaří.

Trvat dnes – při reálně očekávatelném růstu HDP ve II. – III. čtvrtletí 2,5 – 3 % (po prvním čtvrtletí s růstem 4 %) – na splnění inflačního cíle 2 %, když se inflace začíná pohybovat kolem 1,5 %, může jen ekonomický neandrtálec. Singerovi se nakonec nedivím, ten jen neví, jak ze začarovaného kruhu vyskočit, ale premiér Sobotka by měl rychle změnit ekonomické poradce.