Ve společnosti převládá mínění o nedostatečné podpoře sociální politiky
Pokud mají lidé na pětibodové škále hodnotit svůj příklon k jednomu ze dvou proti sobě stojících výroků, přikloní se většina (58%) k tomu, že o sociální zabezpečení občanů se má postarat stát. Že se o svoji sociální situaci mají občané postarat sami si myslí jen 13% obyvatel. Významná část veřejnosti (29%) uvádí postoj mezi těmito výroky uprostřed. V populaci dále převažuje názor, že stávající sociální zabezpečení ze strany státu je příliš slabé a je potřeba jej posílit (56%). Oproti minulému roku podíl takto smýšlejících stoupl o pět procentních bodů. Naopak za příliš štědré považuje sociální zabezpečení jen 12%. Významná část (31%) obyvatel to opět vidí někde uprostřed a zřejmě se stávajícím rozsahem zabezpečení souhlasí.
Názory o odpovědnosti státu a posílení sociálního zabezpečení jsou častěji zastoupeny mezi staršími 60 let, lidmi s nižším vzděláním a nízkou životní úrovní.
Výzkum CVVM nabízí také pohled na to, jak obyvatelé hodnotí výši výdajů na jednotlivé oblasti sociální politiky. Celkové výdaje na sociální politiku jsou vnímány většinou (60%) jako příliš nízké. Za odpovídající je považuje čtvrtina. Jako příliš vysoké se jeví jen 6% obyvatel a zbytek (9%) toto nedokáže posoudit.
Jako nízké jsou hodnoceny nejčastěji dávky v nemoci, při úrazu, invaliditě dále důchody a zajištění ve stáří (shodně 60% je považuje za příliš nízké). Problematicky je vnímána také garance životního minima a sociální pomoc v nouzi (57%). Nadpoloviční většina obyvatel (53%) jako nedostatečné hodnotí i dávky rodině, jako jsou přídavky na děti či rodičovský příspěvek. To samé platí i o podpoře bydlení a podpoře k získání zaměstnání při jeho ztrátě. U výdajů státu na zdravotní péči je veřejnost rozdělena do dvou obdobně početných táborů. Za příliš nízké je považuje 43% lidí a 46% se domnívá, že jsou odpovídající. Tyto výdaje za příliš vysoké považuje jen 6% obyvatel a zbývajících 5% toto nedokáže posoudit. Pouze v podpoře školství a vzdělání je výraznější převaha těch, kteří stávající úroveň považují za odpovídající, kloní se k tomu 50% obyvatel, třetina (34%) považuje výdaje na tuto oblast za nedostačující.
Hodnocení výdajů napříč různými sociodemografickými skupinami populace se liší zejména podle životní úrovně obyvatel. Celkem pochopitelně, jako odpovídající nebo příliš vysoké mají tendenci hodnotit státní výdaje na sociální politiku častěji ti s dobrou životní úrovní.
Zdroje:
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 2695x přečteno
Komentáře
těch 56 nebo 58 procent by bylo zajisté větší, jenže vymývání mozků státními komedianty typu Kalousek, Drábek, Nečas slyšíme každý den ve státu dořitivlezlých médiích a spočívají stále a neustále v předhazovaných frázích o tom, že člověk se musí starat sám o sebe. A mnozí občané tohoto státu tomu stále a více podléhají............Jenže je tady druhá strana, kterou tito pánové neříkají již tak provokativně - daně, poplatky a kdoví co ještě. Jistě pánové a dámy ve vládě, v tom případě zrušme veškeré daně a občan se bude starat sám. Jenže to taky jaksi nejde, to bychom byli prvobytně pospolné společnosti. Takže co dál ? Opozice má v tomto před sebou pole neorané, aby probudila občany z kalouskovsko-drábkovsko-nečasovského předkládání arogantních a asociálních nesmyslů. Ale nic moc se neděje, to aby se potom zase někdo nedivil, že kompartaj dostane 25 procent.......
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.