Nezasahovat – pouze koukat

Přestože se hodnocení politické situace v zemi zhoršuje - prohlubuje se nedůvěra v ústavní instituce, činitele a politiky - je počet lidí, kteří se zajímají o vnitropolitickou situaci stále na překvapivě vysoké úrovni. Podle aktuálního průzkumu CVVM není politické dění v zemi lhostejné 60% dospělých obyvatel. Jejich počet je dokonce o pár procentních bodů vyšší než v minulém roce. Z dlouhodobějšího pohledu lze konstatovat, že zájem o politické dění v ČR deklaruje v posledních sedmi letech relativně vysoká nadpoloviční většina obyvatel (zájem se pohybuje v rozmezí 58-66%).

Více než třetina (34%) uvádí, že zprávy o politice v médiích sleduje často, 37% se tomu věnuje někdy a 24% jen zřídka. Zbývajících 5% obyvatel nepřipouští, že by někdy tyto informace v médiích sledovali. Pokud jde o diskuse o politice s přáteli nebo známými, často se jim věnuje jen desetina lidí (9%), někdy třetina (32%) a zřídkakdy slůvko o politice ztratí 38% lidí. Mnohem méně frekventovaná je ve společnosti aktivní agitace ve prospěch oblíbené politické strany nebo osobnosti. Až tři čtvrtiny (73%) uvádí, že toto nedělají nikdy, zřídka se takto chová 16% obyvatel, někdy 8% a jen pouhé 2% o sobě tvrdí, že agitují často.

Pokud jde o aktivní zapojení do řešení veřejných problémů, často se tomu věnují opět jen 2% lidí, 13% se zapojuje aspoň někdy. Více než třetina (34%) lidí konstatuje, že se do řešení veřejných problémů zapojují zřídka; mají sice zkušenost, jejich aktivita je však sporná. Až polovina dospělých obyvatel nemá vůbec žádnou zkušenost s řešením veřejně politických problémů. Ještě vyšší je podíl těch, kteří nikdy nebyli na politickém shromáždění či setkání s politiky. Je to až sedm z deseti (71%) dospělých. Zkušenost ze spoluprací s politickou stranou postrádá až 92% obyvatel. I když jsou zájem a sledovanost relativně vysoké, angažovanost obyvatel do veřejné politiky je dlouhodobě nízká. Převažuje neaktivní většina a pasivní pozorování.

Tento stav má zřejmě co do činění s nízkou mírou uvědomení si svého politického vlivu. Jak je patrné ze zjištění CVVM, možnost ovlivnit řešení problémů ve státě, připouští jen 8% lidí. Možnost změnit něco ve své obci již připouští 38% veřejnosti, významná většina však tomu nevěří. Možnost ovlivňovat, celkem pochopitelně, častěji deklarují ti úspěšní – vysokoškolsky vzdělaný, vysoce kvalifikovaný, vedoucí pracovníci s vyššími příjmy. Pokud se tedy má v Čechách rozvíjet participativní demokracie nejen prostřednictvím elit, musí občanské sebevědomí nabýt široká veřejnost; zaměstnanci, drobní podnikatelé, studenti, nezaměstnaní, důchodci či příslušníci menšin.