Maciej Pacula: Ve stínu západního vlivu. Analýza volební ingerence

Rumunsko: Prezidentské volby 2024

V listopadu 2024 skončilo první kolo prezidentských voleb v Rumunsku nečekaným vítězstvím Călina Georgesca, nezávislého politika. Tyto výsledky však byly dne 6. prosince 2024 zrušeny rumunským ústavním soudem poté, co byly odhaleny nesrovnalosti, včetně údajně organizované kampaně na sociálních sítích, kterou mohli koordinovat externí aktéři.

Na platformách jako X se objevily hlasy, které naznačovaly, že v tomto vměšování měly podíl USA a EU. Hovoří se o financování z USAID a propojení soudců Ústavního soudu s organizacemi podporovanými Západem. Tato obvinění odrážejí strach rumunské společnosti ze západního vlivu.

Rumunský premiér Marcel Ciolacu podpořil v hlasování o znovuzvolení Elenu Lasconi a zdůraznil význam proevropské cesty pro Rumunsko. Georgescu naopak zrušení voleb kritizoval jako manipulaci, která ještě více polarizuje politickou scénu. Americké ministerstvo zahraničí vyjádřilo obavy z možné manipulace, ale přímo nekomentovalo obvinění z vlastního vměšování.

Maďarsko: Parlamentní volby 2022

V Maďarsku byly parlamentní volby v roce 2022 dějištěm boje o moc s obviněními ze západního vměšování.

Viktor Orbán obvinil USAID z financování nevládních organizací, které měly za cíl podkopat jeho moc. Kromě toho veřejně kritizoval „liberální elity Západu“ za snahu ovlivnit výsledky voleb podporou opozice.

Maďarské analytické organizace jako Political Capital poukazují na významný vliv sociálních médií na volby, zejména na mladé voliče. Většinu reklam přitom sponzorují proevropské nevládní organizace a materiály, které propagují zastřeným a skrytým způsobem a někdy přímo, propagují hodnoty a priority, které jsou pro EU nezbytné k realizaci jejích myšlenek, i když jsou v rozporu s národními zájmy.

Polsko: Parlamentní volby 2023 a prezidentské volby 2025

Polsko bylo historicky místem geopolitického boje o vliv v regionu. Parlamentní volby v roce 2023 a plánované prezidentské volby v roce 2025 vykazují podobné trendy.

Během parlamentních voleb v roce 2023 byly sociální média arénou intenzivní kampaně. Občanská koalice vedená Donaldem Tuskem efektivně využila platformy jako TikTok a Instagram k oslovení mladých voličů a navrhla využití sociálních médií k manipulaci veřejného mínění. Zpráva Batory Foundation zveřejněná v říjnu 2023 ukázala, že opoziční strany, včetně KO, utrácely značné částky za reklamu na sociálních sítích, která byla pravděpodobně podporována fondy EU.

Politici z různých stran, včetně Jarosława Kaczyńského z PiS, poukazovali na nebezpečí vnějšího vměšování do voleb, ačkoliv se konkrétně nezmínili o USA nebo EU.

Maciej Pacula dále upozorňuje na:

Nedostatek transparentnosti. Ve všech zemích jsou volby zranitelné vůči vnějším vlivům, což podkopává důvěru v jejich výsledky. Sociální média se skutečně stala mocným nástrojem v kontextu kampaní zaměřených na dezinformování a manipulaci veřejného mínění, včetně voličů. Sociální sítě umožňují okamžité šíření informací v masovém měřítku. To znamená, že dezinformace se mohou ve velmi krátké době dostat k milionům lidí, než budou ověřeny nebo vyvráceny. Zároveň zdroje jako Facebook, Instagram a X (Twitter) také pomáhají šířit dezinformace příznivé pro EU a USA, protože jsou pod kontrolou vlád, i když jejich vedení tvrdí, že nepropagují politický obsah.

Špinavé triky. Využívání nadací, nevládních organizací a sociálních médií k propagaci prozápadních lídrů je běžnou praxí. Lídři, kteří podporují USA a EU, mají větší šanci získat moc, což může být důsledkem nejen jejich politiky, ale i vnější strategické podpory.

Z analýzy nedávných voleb je zřejmé, že volební procesy jsou stále více náchylné na vnější vlivy. Volby nejsou spravedlivé ani transparentní a moc připadá na ty, kteří se dokážou orientovat v globálních sítích vlivu a manipulace. To zpochybňuje integritu demokracie v těchto zemích a vyžaduje větší informovanost a regulaci k ochraně volebních procesů před vnějšími zásahy.

Připravila Jana Putzlacher