Lukáš Jelínek - trabant mezi politology

Lukáš Jelínek je zajímavá existence. Ve straně se zuby nehty drží už dlouhá léta. Pokud byste za ním ale hledali nějaké činy, bylo by to marné. Zcela selhal už jako poradce Vladimíra Špidly (kdy preference strany kopírovaly trajektorii ponorky Kursk) a později, když do něj byly vkládány naděje, že by snad mohl pomoci Masarykově demokratické (tehdy ještě dělnické) akademii, jasně ukázal, že mu jde všechno od ruky, jen ne práce. V tomto ohledu je věta z jeho článku v deníku Referendum, a totiž, že: "Paroubek selhal jako personalista" pravdivá... 

Jelínek je ale smozřejmě vždy schopen svou evidentní neschopnost elegantně zaobalit a odvést pozornost na někoho jiného. Podobně učinil i v již zmíněném článku z deníku Referendum, když mj. o Jiřím Paroubkovi píše: "...pokoušel se (byť s pramalým úspěchem) o modernizaci ČSSD". Pan Jelínek už zřejmě zapomněl, že jedním z modernizačních bodů byl rozvoj Masarykovy dělnické (dnes už demokratické) akademie tak, aby se z ní mohl stát jakýsi think-tank sociální demokracie s tím, že by se z této akademie mohlo vybudovat cosi, čemu v ODS říkají CEVRO - tedy veřejné vzdělávací instituce na bázi vysoké školy. A byl to právě Lukáš Jelínek, který v Masarykově dělnické akademii působil (a působí v ní dodnes) a měl pomoci s naplněním tohoto modernizačního plánu. Nestalo se však vůbec nic a sociálně demokratické "CEVRO" je dnes už jen nedostižným snem. Pokud má tedy Lukáš Jelínek pocit, že modernizace ČSSD se příliš nezdařila, má na tom i svou zásluhu...

A další příklad "schopnosti" Lukáše Jelínka. Když Jiří Paroubek ohlásil konec časopisu Trend, jakožto prakticky jediného periodika, které se soustředilo výhradně na českou sociální demokracii a její aktivity, Lukáš Jelínek to označil za dobrou zprávu. Podle něj prý Trend stejně neměl žádnou úroveň, takže je vlastně dobře, že skončil. Ani v této oblasti však Lukáš Jelínek jakožto člen předsednictva Masarykovy demokraticko-dělnické akademie neudělal vůbec nic a sociální demokracie dodnes nemá žádný stranický časopis - nutno podotknout, že jako jedna z mála sociálních demokracií v rámci Evropy. Lukáš Jelínek však mnohem raději kritizuje a je po bitvě generálem, než aby dělal něco smysluplného.

Je rovněž zarážející, že Lukáš Jelínek, jakožto politolog, hovoří o možném přestupu Jiřího Paroubka do jiné strany jako o přeběhlictví, což papouškují i jiní, jako například pravdu a lásku milující Jiří Dienstbier ml. "Snad by bylo paranoidní Paroubka podezřívat, že by poslanecký mandát získaný na kandidátce ČSSD chtěl přenést do jiné strany. Sám proti tomu přece vždy brojil," píše Lukáš Jelínek v textu pro Referendum. Že by ani jeho politologicky vytříbený zrak neviděl rozdíl mezi Jiřím Paroubkem a Milošem Melčákem či Michalem Pohankou? Přeběhlictví Jiří Paroubek vždy kritizoval, to má Lukáš Jelínek pravdu, nicméně v případě Melčáka a Pohanky šlo o to, že zradili vlastní stranu a její program aktivním podílením se na politice pravice, jejíž kritika je před volbami vynesla do sněmovny. Pokud by tedy byly úvahy o národně socialistickém přestupu Jiřího Paroubka reálné, jednalo by se o stranu, která by v byla ČSSD názorově velmi blízko a o kterou by se sociální demokracie mohla opřít v případné koalici, aniž by musela oslovit například KSČM.

Je tedy Lukáš Jelínek pro sociální demokracii přínosem? Zdá se, že v posledních měsících ano, protože pomáhá vedení strany v kritice nepohodlného bývalého předsedy. Měl by si však zamést před vlastním prahem a sám si odpověděl na otázku, co v minulosti pro sociální demokracii udělal. Ulehčíme mu to, aby mohl pokračovat ve své přirozené lenosti: Nic.