Knižní tip: Další báječný rok Michala Viewegha

Michal Viewegh je nejen nejčtenějším, ale také nejvýdělečnějším českým literárním autorem. Už podruhé během dvacetileté kariéry nabízí čtenářům prostřednictvím literárního počinu možnost nahlédnout do svého soukromí. I přesto mám ale pocit, že v Dalším báječném roku zafungovala autocenzura víc než u předešlého deníku. „Z logiky věci plyne, že spisovatelův deník si koupí a přečtou především ti čtenáři, kteří k autorovi a jeho knihám chovají jisté sympatie (kdybych ostatně nemohl doufat v minimální čtenářskou přízeň, nikdy bych deník nevydal!) – vsaďme se nicméně, že tenhle deník si přečtou i lidé, kteří mě a mé knihy bytostně nesnášejí“ říká autor o svém nejnovějším počinu. A jistě má zcela pravdu. Jinak by nemohly vznikat kritiky na jeho díla, jejichž autoři Viewegha již léta odsuzují. Přitom právě Vieweghovi nelze upřít jednoznačný tvůrčí talent a schopnost psát čtivě, což oceňují především ženy, které také tvoří většinu jeho čtenářské obce. Na druhou stranu i on si servítky s recenzenty rozhodně nebere. A nejen s nimi. Například prezidentovi věnuje hned několik svých poznámek. V jedné z nich ho nazývá proseckým inženýrem, v další jeho příjmení píše záměrně s malým počátečním písmenem. Ovšem když zmiňuje Václava Klause, nelze si nevšimnout, že jsou si v něčem tak trochu podobní. „Dobří“ jsou u Viewegha totiž jen ti kritici, kteří o jeho knihách píšou hezky a naopak. Ovšem obecně jsou jeho glosy, týkající se domácí politické kultury, trefné a rozhodně nejsou od věci.

Trochu mě mrzí, že nemohu napsat, jak jsem deník přečetla jedním dechem, což se mi u ostatních autorových knih běžně stává. Možná je to tím, že čtenáře začnou spisovatelovy zápisky po čase nudit. I když knize nechybí vtip a zajímavé momenty, přece jen po čtvrté zmínce o autech zn. Volvo nebo o tom, kolik litrů vína autor vypil, či co si dal k večeři, se nemohu tomuto pocitu ubránit. Ovšem dá se předpokládat, že čtenář, který se rozhodne přečíst si deníkové zápisky oblíbeného autora, ví, co proč se tak rozhodl a co od něj očekává. Koneckonců - po přečtení Dalšího báječného roku si alespoň může každý čtenář udělat představu o tom, jak vypadal život Michala Viewegha v roce 2010.

Ukázka z knihy:

„V poště mimo jiné pozvánka na slavnostní předávání Ceny Karla Čapka (Ivanu Klímovi) pod záštitou pražského primátora. Seznam věcí, o něž kvůli Bémovi přicházím, se rozrůstá: před měsícem bazén a sauna, teď Klíma. Stejně tak nemůžu do Národní galerie (Knížák), do restaurace Kogo a o Vánocích do Špindlu (Klaus), na Vysočinu (Zeman) nebo do Toskánska (Řebíček a spol.) A tak dále.“

Michal Viewegh: Další báječný rok, vydalo Druhé město, Brno 2011, 276 stran (319 Kč)