V EVROPĚ VYHRAJE NELÍTOSTNĚJŠÍ

Izra­elcům stačily tři roky k tomu, aby se změnili z národa ovcí na národ vlků. Dnes drží šest milionů Izraelců v šachu stovky milionů muslimů. Jsou do značné míry závislí na pomoci z USA, ale nemylme se. Schopnost prosadit své zájmy v cizí zemi je svědectvím o agresiv­ní politice, je to něco úplně jiného než čekání na to, zda se spojenec smiluje a dodrží závazek.

V každém případě ale platí, že pokud Západ v ně­kterých regionech přežije, bude to opravdu jiný Západ, než ho známe dnes. Už to nebudou ony mírumilovné otevřené společnosti. Jak před časem napsal česko--německý politolog žijící v Hamburku Petr Robejšek, v konfliktu civilizací neplatí pravidla. Když byly hranice Evropy otevřeny pro džihádisty, kteří předtím na blíz­kém východe uřezávali lidské hlavy, bylo tím rozhodnu­to, že se budou řezat hlavy i v Evropě. Zbývá už jen otáz­ka, které hlavy budou uřezány a které zůstanou na krku. Přežijí ti, kdo projeví méně soucitu s protistranou.

Dnes je nám něco takového natolik proti mysli, že mnozí z nás by raději zemřeli, než by takto zhrub­li. Pokud ale alespoň část Západu přežije, budou to ti, kteří takové zábrany mít nebudou. Tak jako jejich praotcové, kteří v reakci na islámské krutosti napi­chovali hlavy tureckých zajatců na svá kopí.

Nicméně pokud to bude stačit k uhájení vlastní civilizace, pak je slušná naděje, že se Západ někdy v budoucnu opět vrátí k humanismu a citlivosti, jak to již opakovaně dokázal. Zajistí bezpečí nejen vlastním občanům, ale také těm, kdo budou na Zá­pad utíkat a budou ochotni se asimilovat. Na roz­díl od dnešního stavu, kdy odpadlíci od islámu žijí ve Francii či Nizozemí ve stejném strachu, v jakém žili v arabských zemích.

Pokud to stačit nebude, pak se naše část světa stane islámskou a islám se stane více fundamentali­stickým, než jakým je dnes. Bez naděje na jakoukoliv pozitivní změnu kdykoliv v budoucnu.

V každém případě platí, že cenou za přežití bude, že se z nás stanou suroví lidé. Konec konců, i autor zdrojové  knihy měl původně představu, že stráví zbytek života v galeriích a poslechem operní hudby. 

 Zdroj: Petr Hampl Prolomení hradeb nakl. Naštvané matky z.s. Olomouc