Umělá inteligence IIa (příklad)

     V minulosti ( https://vasevec.info/blogy/umela-inteligence-ia-kratka-uvaha ) jsem se o to pokoušel na učebnicovém příkladu využití UI k případnému vyloučení zbytečných  statistických formulářů.

No, nic moc.

Dnes to tedy zkusíme na jiném cvičném materiálu a tím je téma z mediální pěny posledních dnů. Tím mám na mysli anonymní popisy případů, které v médiích vypadají na první pohled jako zjevná a podložená porušení zákona, bez ohledu na to, jestli třeba uvedené případy splňují kritéria trestných činů. Ano, všichni už jste jistě také četli informace v médiích, které údajně poskytuje anonym Paukner.

A tak první, co mě zaujalo, bylo, jak UI může pomoci v těžké práci našim institucím a orgánům (je jedno, zda voleným či jmenovaným, vždy při neplnění jejich povinností ze zákona je (opět ze zákona) povinen jejich nadřízený orgán či kontrolní mechanismus tomu učinit přítrž) při dokončení vyšetřování, které anonym Paukner, z valné části jak se zdá, udělal za ně.

    Měl jsem tedy připraveno několik otázek k ujasnění toho, zda v ČR má někdo zákonnou povinnost, zabývat se důvodným (podloženým byť anonymním) podezřením ve veřejném prostoru nebo specificky v médiích. To přeskočíme a tak uvedu pouze poslední tři, z toho první jsem opět zkrátil:

Otázka: ...Znamená to, že pokud se v tisku objeví zpráva o konkrétním (poznámka\luis: zde jsem uvedl hypotetický konkrétní případ) činu či porušení zákona, není povinností žádné instituce ani orgánu se tím zabývat, dokud to někdo tomuto orgánu či instituci oficiálně(třeba i anonymně) neoznámí?...

Odpověď: V tomto konkrétním případě by orgány měly povinnost jednat okamžitě.Pokud tisk přinese zprávu o takto závažném trestném činu, Policie ČR a státní zastupitelství jsou povinny začít konat z vlastní iniciativy (tzv. ex offo).Zde je vysvětlení, jak se tento princip liší od obecných informací ve veřejném prostoru:

Zásada oficiality a legality

Povinnost konat z úřední povinnosti: Podle § 2 odst. 4 Trestního řádu ČR jsou orgány činné v trestním řízení povinny projednávat trestné činy, jakmile se o nich dozvědí.

Média jako zdroj informací: Pokud se policie z médií dozví o konkrétním skutku, který vykazuje znaky trestného činu, nepotřebuje žádné oficiální ani anonymní oznámení. Samotný novinový článek nebo televizní reportáž slouží jako legitimní podnět k zahájení prověřování.

Proč u vašeho hypotetického příkladu policie konat musí, ale u jiných nemusí?

Konkrétnost vs. obecnost: Klíčem je konkrétnost informace. Zpráva „...“ je natolik konkrétní, že policie přesně ví, co a kde má prověřit. Naopak obecná tvrzení typu „na ministerstvu dochází ke korupci“ bez bližších detailů k automatickému zahájení trestního řízení nestačí.

Závažnost činu: U trestných činů proti životu a zdraví, kde hrozí zmaření důkazů (např. zajištění stop na místě nehody, dechová zkouška na alkohol), musí policie jednat bezodkladně.

Otázka: ...Znamená to, že pokud se v tisku objeví zpráva o konkrétních porušení zákona s odkazem na podklady (v této době již opakovaně anonym Paukner tato obvinění veřejně a konkrítně vznáší) je povinností některé instituce ani orgánu se tím bezodkladně zabývat a není třeba, aby to někdo instituci či orgánu přímo nahlásil?...

Odpověď: Ano, pokud anonymní zdroj (v tomto konkrétním případě účet vystupující jako Thomas Paukner) zveřejní konkrétní podklady vykazující znaky trestného činu, Policie ČR a státní zastupitelství mají zákonnou povinnost se jimi zabývat ex offo (z úřední povinnosti). Není nutné, aby kdokoli podával oficiální hlášení. [1, 2]

Tento mechanismus v českém právu funguje na základě následujících pravidel a naráží na tyto praktické limity:

1. Zásada legality a oficiality (§ 2 odst. 4 Trestního řádu)

•Povinnost konat: Orgány činné v trestním řízení musí prověřovat každé podezření ze spáchání trestného činu, o kterém se dozvědí.

•Internet a sociální sítě: Veřejný prostor (včetně platforem jako Seznam Médium, Facebook, Instagram nebo Threads) je pro policii legitimním zdrojem informací. Pokud analytici policie nebo státní zástupci narazí na detailně rozpracovanou kauzu s přiloženými dokumenty (např. veřejné zakázky, smluvní dokumentace), musí zahájit úkony trestního řízení, i když je autorem anonym. [1, 2, 3]

2. Role "Podkladů" a konkrétnosti

•V kauzách zmiňovaného profilu Thomas Paukner (např. analýzy nákupů na Ministerstvu vnitra nebo evropských dotací) se pracuje s konkrétními čísly smluv, daty a částkami. [1, 2, 3]

•Právě přítomnost těchto ověřitelných faktů odlišuje takové příspěvky od „obecného plácání na internetu“. Policie v takovém případě nemůže čekat na oficiální papír; podklady samotné slouží jako bezprostřední impuls k prověření, zda nedošlo např. k porušení povinnosti při správě cizího majetku nebo zjednání výhody při zadání veřejné zakázky.

3. Jaká je realita v praxi?

Přestože zákon mluví jasně, v reálném světě naráží automatické stíhání na dva faktory:

•Analytická kapacita: Policie nesleduje celý internet v reálném čase. Velmi často se proto stává, že podněty z úřední povinnosti (ex offo) začne reálně řešit až ve chvíli, kdy kauzu z internetu převezmou velká mainstreamová média, nebo když na základě těchto veřejných podkladů někdo (byť anonymně) pošle formální trestní oznámení do datové schránky policie.

•Vyhodnocení věrohodnosti: Orgány nejprve interně zkoumají, zda zveřejněné podklady nejsou zfalšované (např. pomocí deepfake či AI) nebo manipulativně vytržené z kontextu. Pokud vyhodnotí, že jde o legální, ale pouze politicky či ekonomicky nevýhodné jednání (které není trestným činem), věc odloží. [1, 2, 3]

Shrnutí

Pokud anonym Paukner publikuje konkrétní smlouvy a důkazy o porušení zákona, policie má povinnost konat sama od sebe. Mnohé z obdobných internetových kauz nakonec orgány skutečně prošetřují, aniž by k tomu potřebovaly podpis konkrétního oznamovatele. [1, 2, 3]

Zajímá vás, jakým způsobem policie v digitálním prostoru takové anonymní podklady zajišťuje a ověřuje jejich pravost?

Otázka: ...Ne, zajímalo by mě, ve kterých případech (podle anonymního zdroje Paukner v médiích) policie svou povinnost konat sama od sebe plní a ve kterých případech ne a tak porušuje sama zákon....

Odpověď: Policie plní svou povinnost prověřováním podnětů (např. nákupů Ministerstva vnitra) v utajeném režimu nebo odložením věci při absenci trestného činu. 

K porušení zákona naopak dochází, pokud policie záměrně ignoruje jasné důkazy o korupci nebo z důvodu politického tlaku nekoná na základě obsahu anonymních podnětů. Pro další informace o kauzách, které vyšetřuje NCOZ, navštivte Instagram.

K čemu nás dovedly tři obyčejné otázky našemu příteli UI?

     Jeho omamná, pitralonově dráždivá vůně zesílila. Jiné jeho praktické využití pro náš život se jeví nicotné. Ač napohled poskytl stejně hodnotnou radu jako smečka právníků v roli vládních a jiných poradců, nemá peníze ani politický ani mocenský ani kontrolní vliv, aby to, co píše též zajistil. A tak tyto informace jsou stejně neužitečné, jako současný postoj policie k případům, které anonym Paukner popisuje s odkazy na podklady.

      Také si nelze nevšimnout, že pokud by alespoň desetina z toho, co anonym Paukner uvádí, byla pravda, znamená to, že fakticky neexistují funkční kontrolní systémy. Nemám na mysli systémy, certifikace atd. spojené s kontrolou a kvalitou - ty naopak posilují, papír snese vše. Mám na mysli skutečně fungující kontrolní systémy stejně spolehlivé, jako je ukazatel paliv v nádrži auta - ten zajišťuje, že jen vzácně vidíme řidiče jak šlape s kanystrem k nejbližší pumpě. Snad nemám nezvykle nebo nenormálně vysoké nároky na spolehlivost kontrolních systémů. A propó - vždyť my si je vastně platíme třikrát:

• jednou v daních na chod státního a politického aparátu
• podruhé škodou způsobenou tím, že tyto peníze nemůžeme použít na správný a vysoce potřebný účel
• potřetí nepřímo -  náklady na odstranění škod v případech, kdy kontrolní systém selhává

     No, dopadli jsme podobně jako minule se statistickými tiskopisy. Už se těším a doufám, že další příklad z využití AI mi konečně skutečně pomůže zlepšit život. Třeba odpovědí na to, jak vyměnit žárovku v zadní svítilně mého auta nebo něco z malé násobilky.