Stopy listopadu - vzpomínky a hodnocení Mojmíra Grygara

Pro názornost uvádím dva drobné úryvky z doby těsně po listopadu:

Strana 53 – Katastrofální škody a ztráty, které u nás přineslo krkolomné přehazování výhybky ekonomického vývoje z kolektivistického principu na individualistický, nebyly způsobeny zaváděním tržní směny – tu ostatně nelze ztotožňovat s kapitalismem-, ale šokovou terapií, jejímž záměrem nebylo vytvořit rovné startovní podmínky pro účastníky výroby a směny, nýbrž co nejrychleji vymezit vrstvu vyvolených reprezentantů a garantů nové společnosti, která velkolepé obohacování, umožněné právním blackoutem, obhajovala magickou formulí radikálního popření předchozího „zločinného“ řádu.
Skutečnost, že této charakteristice parlament propůjčil platnost zákona, dokresluje míru dobového zmatení pojmů.

Strana 54- Proti kuponové privatizaci i proti léčbě šokem se vyslovili přední zahraniční  ekonomové; nebyli to žádní obhájci řízeného hospodářství, ale tato opatření se přesto uskutečnila: odpovídala příkazu chvíle.
Kuponová privatizace nedala občanům možnost podílet se na dělení státního majetku rovným dílem. Stala se širokou branou, kterou odteklo do rukou majitelů domácích i cizích fondů neuvěřitelné množství společného bohatství. Šoková terapie přivedla k bankrotu všechna tradiční odvětví československé ekonomiky a způsobila kolonizaci země.Nedošlo k žádnému odborně fundovanému rozboru klíčových hospodářských a právních otázek, na diskusi nebyl čas, muselo se spěchat. Podrobný rozbor tohoto debaklu provedla Ilona Švihlíková v knize „Jak jsme se stali kolonií“.