Škodící opozice ve zbytečné akci

  Je-li velmi málo pravděpodobné, že by se podařilo přetáhnout nějakou ovečku na svou stranu, musí být důvod toho divadla jiný. Na první dobrou se nabízí – pošpinit vládu pod vedením Andreje Babiše co nejvíce.

     Dřívější kecy o zasypávání příkopů spadly do propasti zbytečných přání a naopak byly vysloveny invektivy, které nepůjde odvolat a budou zde s námi minimálně až do příštích sněmovních voleb. Za všechny jedna malá ukázka: „ Prostě protřelého estébáckého psa novým kouskům nenaučíš,“ zaútočila Richterová na předsedu vlády. Ta malá zubatá je vůbec zjevení ve stresu, že nedostala funkci v předsednictvu sněmovny a její projev při různých diskusích má jedinou charakteristiku: skákání do řeči vždy a všude.

    Těch invektiv od opozice směrem do vládních řad lze najít desítky, ale jádrem sporu s prezidentem je nejmenování Filipa Turka ministrem. K tématu se vyjádřil výstižným článkem na Parlamentních listech Petr Kolman s názvem :„U Lipavského nevadilo, u Turka vadí. Chápete to?“

   Když (dnes již bývalý) prezident Miloš Zeman odmítal jmenovat Jana Lipavského ministrem zahraničí, zaznívala z úst pana Pavla Rychetského jasná slova:

„Prezident má podle ústavy povinnost vyhovět návrhu premiéra, prostor pro vlastní politické či hodnotové posuzování kandidáta je minimální a reputační úvahy do tohoto procesu nepatří. Prezident není hodnoticí komise, nýbrž orgán s převážně formální rolí.“

    Tak zněl tehdy ústavní výklad Pavla Rychetského – přísný, konzistentní a poměrně jednoznačný. Dnes však od něj zaznělo, že by Turka ministrem také nejmenoval. Takže co platilo včera, dnes již neplatí?

   Za takový článek lze jen panu Kolmanovi vyjádřit jako autorovi pochvalu a PL dík, že to zveřejnily, neb jinde se (jako mnohdy) takových informací nedočteme.

    Myslím, že nás nečekají lehké časy a přestože se názory opozice a vládních stran významně liší, měly by mít k sobě lidsky blíž a diskusi ve sněmovně směřovat především k českému občanovi a ne ke zbytečným hádkám. I zahraniční politika a zde i včetně prezidenta by měla mít stejný cíl.

   P.S.

Prubířským kamen bude vztah k Ukrajině a to včetně občanských iniciativ; tedy ke zbrojení obecně. Důležité také v tomto směru bude důkladně si do hloubky rozebrat skutečné příčiny války – nebude to jednoduché.

Foto: Jedna z aktuálních humoristických koláží kolejucích po sociálních sítích