Šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek měří občanům a cirkvi dvojím metrem

Prostě nechápu, proč si Pavel Bělohrádek myslí, že církve(pokud bych vůbec připustil, že jejich restituční nárok je oprávněný) mají právo předbíhat porevolučním režimem okradené sociálně slabé, ne z vlastní vůle nezaměstnané, nemocné, děti z chudých rodin, ale i řádně pracující, kterým by jen vůči "horním deseti tisíc" štědrá neviditelná ruka trhu nejraději, však víte co, do ruky.

Nebo jsem přeslechl jeho výrok, že když bezbranná část jeho sociálně ohrožených spoluobčanů nedostane peníze, tak nastane pohroma?

Uvědomuje si tato kádrová naděje KDU-ČSL, že aktuální sociální situace profesionálních věřících je v porovnání se životní situací sociálně slabých "neznabohů", ale i církvi oddané minoritě, doslova luxusní (už jenom tím, že klér nestojí fronty na úřadech práce) a to i přesto, že výsledkem jejich duchovní práce pro společnost je stále okrádaný veřejný sektor, a že to co se státu ukradlo se státu i díky věřícím zákonodárcům zásadně nevrací?

A aby dvojího měření věřícími nebylo málo, tak nedávní, jistě Nejvyššímu oddaní, členové KDU-ČSL tvrdí, že jim žádný zákon, natož Desatero!!! nepřikazuje nakupovat pro armádu stejně draho, jako nakupují jejich rezortní kolegové v okolních zemích. O to víc kontrolují a ořezávají nominální hodnotu výdajů sociálního charakteru.
Proto mi závěrem nezbývá než konstatovat, že sociální bezohlednost "Kalousků" a "Parkanových" zanechala i v současné KDU-ČSL hlubokou stopu, po které přemýšlivým spoluobčanům neradím jít.