Nejasná zpráva z jiného Světa

Nedávno jsem si tu při změně svého názoru na jednoho blogera uvědomil, jak obtížné je vlastně chápat obsahy a názory druhých lidí. O významu jazyka a obsahů za ním jsou napsané celé knihy. O rozdílných životních zkušenostech a přikládání významu různým partikulárním duálním pravdám ani nemluvě. A tak mě napadla jedna snad zajímá věc, seznámit některé z vás (které to nebude nudit) s věcmi, které formovaly moje vidění světa, protože i v reakcích na mě vidím snahu jiných lidí pochopit mé jistě také jen parciální paradigma a zaškatulkovat ho někam v tom svém. Zároveň všichni Hledáme a tak to může být možná i v něčem poučné. Zároveň doufám, že z toho vyplyne, že čím větší je nadhled člověka tím víc se blíží Pravdě a proto cesta za nadhledem je asi ta nejdůležitější. V naší současné situaci pokládám tuto osobní cestu za daleko důležitější než snahu o nějakou změnu v rámci celého systému a politiky, protože ty jsou dle mého nyní již nenávratně zkažené a poškozené a naše literární snažení zde jsou možná zbytečná, stejně jako neustálé popisování Světa, který se hlouběji a hlouběji propadá do bahna. Stejně jako vlhký dům z kamenů napadený dřevomorkou co nejde opravit a jediná možnost je ho rozebrat, dřevo vyhodit, kameny očistit, znovu použít a novou technologií následně postavit nový dům tak, aby v něm již dřevomorka žít nemohla, stejně je třeba začít se společností znovu. Snaha o obrození a vylepšení systému napadeného takovou mírou nerovnováh jako je naše současná společnost je odsouzena k neúspěchu, jeho rakovina je totiž latentně či projektovaně i v každém z nás a z vrchu to změnit není možné. Můžete dát opicím v pralese čokoládové šachy a chtít, aby s nimi hrály hru podle známých pravidel, ale oni stejně jediné co udělají je, že je sežerou…je čas se s tím smířit…. Pro většinu z Vás je možnost takhle negativního vývoje hypotetická a teoretická, pro mě je to jiné, v transpersonálním stavu v ranném věku sem ji spontánně viděl (aniž bych dokázal pochopit co to bylo) a o možná o to intenzivněji vnímám všechny negativní věci, které k nepříjemnému závěru naší civilizace vedou. Asi jako každé dítě vychovávané rodiči bez potřeby duchovního hledání jsem byl materialistou. Ale zkušenosti, které přišly toto měly změnit.. Pamatuji si jak jsem v 18ti u babičky poprvé a naposled měl potřebu „náhodou“zapnout její starý tranďák a začal poslouchat o první knize Stanislava Grofa vydávané po revoluci. Věděl jsem že ji musím číst. Každý týden jsem chodil do knihkupectví jestli ji již mají a jednou měli… Každý člověk, který v minulosti (i mimo toto zrození) nějak taje Stvoření zkoumal nemůže odolat se některé věci dozvědět znovu a pak dál postoupit v odkrývání toho co Svět vlastně je… Pomocí knihy jsem i zjistil, že vize mé vlastní smrti v rámci nějaké globální katastrofy nemusí být nutně produktem pomateného rozumu, ale může být transpersonální zkušeností jakou zažívají a zažívaly tisíce lidí po celém světě. Nejprve mi přišlo, že je strašná škoda zemřít a logickým nápadem bylo utéct někam, kde důsledky toho co sem viděl nebudou. A to byl jeden z důvodů proč začít cestovat a tak trochu i hledat místo kde bude moct člověk klidně žít ať už v okolí se děje cokoli… Shodou dalších „náhod“ jsem v JV Asii potkal někoho, kdo mě následně v Nepálu dotáhl na meditační kurz, který učí původní Budhovu meditační techniku aniž by měl cokoli společného s nějakým náboženstvím a rituály, 10 dní bez mluvení, 11 hodin denně v lotusu, otvírání podvědomí… nemyslel jsem že mi to může něco dát, „všechno“ jsem už přeci věděl a racionálně prozkoumal v knihách od Grofa a jiných:-) Ale na kurzu je to jiné, nikdo vám nic neříká, vše pomocí unikátní techniky nalézáte sám a nejprve to nejsou radostná odhalení …“Jsem a vždycky jsem byl sobecká zrůda a v tom jsme VŠICHNI stejní, jen úroveň toho sobectví a úroveň maskování je různá“….Na druhou stranu každý den máte o samotě minutovou meditaci s učitelem, který se ujišťuje že techniku správně chápete. Byl to obyčejný Nepálec, starší nenápadný pán, možná že jsem k němu dokonce přistupoval s nějakou bělošskou neschopností chápat význam a autoritu lidí co se dostali někam dál. Ale ten dobrý muž udělal něco, co jsem nikdy nezažil …přišla Extáze v každé buňce těla… musel sem se začít smát jak neskutečně to bylo silné, říkal sem si „tak ono to existuje, to co zažívám je z něj, ale jak mi to dává?“ Došlo mi co psal i ten Grof, jedině Vlastní zkušenost má význam, teorie a racionalita může být jen motivací!!! Zbytek zkušeností tak veselý nebyl, chtěl jsem utéct i když nám řekli že odejít v průběhu operace mysli je to samé jako odejít z nemocnice v průběhu operace těla… Cítil sem jak se o mě perou síly negativní i positivní a já se rozhodl z toho boje utéct, jít za učitelem, říct mu že musím pryč a zase se začlenit do honby za cestovatelskými a jinými požitky… Přesně v momentu kdy jsem se zvedl po obědě z postele s tím, že jdu oznámit svůj odchod … v tom momentě začalo Z E M Ě T Ř E S E N Í. Dovedete si to představit? Od Grofa a Junga jsem věděl, že Synchronicity (časově svázané „náhody“ co nejsou náhody) které nám na důležitých křižovatkách krom jiného ukazují významnost bodu v kterém se nacházíme, existují a sám jsem jich už pár zažil i před tím, ale ve stavu daném meditačním praxí to byl neskutečný dotek ze světa mimo racionalitu. Jsou dokonce lidé kteří se potkali s archetypálními postavami „zajišťujícími“ tyto „náhody“ a říkají jim celkově ECCO- Earth Coincidence Control Office, což je dost vtipný název. Je asi jasné že jsem na kurzu zůstal, dnes vím, že kdybych tenkrát odešel, možná bych se nikdy neposkládal do hromady a už vůbec bych nenašel možnost se s jistými věcmi vyrovnat. Nakonec nás naučili i techniku umožňující „vysílání“ positivních vibrací mimo své tělo, což byla technika, kterou dělal učitel, aby nám pomohl při našich sezeních s ním, množství, které dovedl vyslat on bylo neskutečné.. učitelé i celý kurz je zdarma, přijímají se pouze dobrovolné příspěvky, z kterých se platí další kurzy... Pak už život probíhal střídáním období, kdy se tomuto věnuji a kdy mě naopak okolnosti a mé vlastní negativní vlastnosti donutí nepraktikovat. I díky tomuto se u mě proměnilo vnímání toho co naše civilizace asi zažije. Už to není strach, ani snaha utéct pro zachování tohoto těla, je to spíš pochopení, že to co přijde je jediná možnost, protože s tím co máme v hlavách teď jsme nepoučitelní a potřebujeme narazit a je lepší to udělat dřív než tuhle Zemi definitivně zničíme úplně. Chápu že já asi skončím jak sem viděl, ale tak už to chodí, jiná možnost, než začít globálně znovu vlastně není. Poslední mé stádium je částečně i takové, že možná čím dřív se to stane, tím jednoduší to budou pak mít po nás. Vyšší zájem zachování života a lidstva je víc než jedno tělo, které by jednou skončilo tak jako tak. Navíc „my“ máme jasno v tom, že mysl nejde zničit a vždycky najde formu, v které existovat a jediným východiskem je pochopit tuhle materialistickou hru a spojit se Stvořením jako cekem, protože pak už síly vrhající nás do kolotoče zrození a smrti nebudou mít nad námi svou moc. Píšu tohle i proto, aby mi došlo že těch dalších 10 dní co mě teď čeká je důležitých a může mě zase přivézt na cestu vlastní změny místo snahy o změnu druhých a nebo celkovou změnu něčeho co změnit už nejde , což asi podvědomě stojí za tím proč občas píšu sem:-). Kdybych se tu už neukázal, tak aspoň víte proč:-) Původně jsem měl v plánu popsat spoustu jiných pro pragmatiky šílených věcí z transpersonální oblasti co se mi a lidem kolem staly, dokazujících že „racionální“ Svět, který většina pokládá za jediný existující je fatou morgánou kde se honíme za něčím co nemůžeme nikdy získat (uspokojení a štěstí z ukojení svých chtíčů), ale zjistil sem, že je to spíš na knihu než na jeden článek, který se ale už i touto délkou stává únavným…. ale když jsem to napsal tak mi ego nedovolí to zahodit:-)… a navíc takové knihy třeba od toho S. Grofa tu jsou a jsou lepší než by byla ta moje Přeji Vám všem pěkné svátky, pokud je slavíte a nadhled nad vším co možná přijde.. a možná nepřijde…. Je to vlastně všechno divadelní hra nebo film, někdy tragedie, někdy komedie, někdy válečný film … je lepší být divákem tohohle filmu než jeho postava, která ho bere smrtelně vážně….