Místo pietního aktu politická provokace

Svůj projev nemohli v klidu přednést předseda vlády Andrej Babiš ani předseda sněmovny Radek Vondráček. Mnoho shromážděných při jejich kladení věnců a zejména jejich projevech pískalo a křičelo svůj nesouhlas s tím, že na této veřejné pietní akci chtěli hovořit.

Radikální názory se radikálně vyjadřují ve volbách, především účastí v nich, a v čase mezivolebním kvalifikovaným, tedy odborně argumentovaným dozorem nad činností politiků; pískot a řev při pietním aktu není argument, s kvalifikací a odborností nemá společného nic.

Často se cituje Masarykova věta, že demokracie je diskuse; ovšem jeho myšlenka pokračuje, že totiž pravá diskuse je hovor mezi rovnými a to před celou veřejností. Jestliže dav nenechá člověka promluvit, nejde o rovný vztah – jde o totalitní jednání. Toho davu. Politické lůzy. Nic není častější příčinou pohrdání demokracií než neumožnit druhému vyslovit jeho názor jenom proto, že jde o názor odlišný. Ke konci svého projevu, který pro řev politické lůzy nebyl téměř slyšet, premiér Andrej Babiš řekl: Svoboda a demokracie je především to, že umím uznat, že má někdo právo na jiný názor a na jinou preferenci než já. Avšak to je právě to, co politická lůza uznat nechce, nemůže: Ona totiž chce totalitu. Protože jenom v totalitě budou platit jenom její názory. Ona chce překřičet jiné názory a zašlapat jejich nositele. Ona totiž prohrála minulé volby sněmovní a prezidentské. A prohrála je demokraticky, a to se přece neodpouští, že?

Poznámka na závěr: Zvláštní je, že když věnce kladl D. Herman a jeho parta, protestující diváci neprotestovali – a přitom by snad měli, vždyť D. Herman a jeho straničtí soudruzi z KDU-ČSL jsou pátou kolonou sudeťáků u nás a systematicky svým servilním vztahem k sudeto-neonaci organizacím politickou revanši landsmanšaftů podporují. A to si Herman ještě dovolil drzost – ukázat přihlížejícím svou rukou vítězné „V“. Politická lůza takovou politickou servilitu patrně schvaluje.