Miroslava Němcová by měla vědět, že krádeže území a majetku jsou pevnou součástí lidských dějin

Zřejmě Němcovou překvapím. Z médií se naprosto běžné dozvídám, že se v naší demokratické společnosti aktuálně okradeným nic nevrací, neboť náš právní řád je ve své podstatě slalomová trať ušitá na míru podvodníkům  a zlodějům, kteří si s jejími nástrahami  za pomoci vrcholových právníků, nečestných soudců a možná i díky zištným zákonodárcům, kteří nejasné právní normy schvalují, dokáží hravě poradit. Vypadá to, že politička Němcová i u krádeží a loupeží měří dvojím metrem. Pokud se nepletu, tak jí okradení a dokonce zavraždění  pokladníka, který převážel peníze na mzdy, na které si bratři Mašínové dělali vlastenecký zálusk, principiálně nepobuřovalo stejně, jako okradení církve. Naopak  jejich čin možná vnímá jako zásadový symbol pravicově nasměrované spravedlivé nenávisti  Začínám mít z úvah podobných úvahám političky Němcové pocit, že si  pravicoví politici  myslí, že na základě mocensko-politické objednávky kradl jen bolševik. Nevzpomínám si, že by např. politička Němcová někdy vyslovila názor, že by bídu mnoha rozvojových zemí měly navrácením odvezeného bohatství vyřešit například  koloniální mocnosti nad jejichž říšemi slunce nezapadalo, které jim vládly a notně je využívaly. Bohužel jsem to z kazatelen neslyšel ani od našeho vysoce postaveného kléru, kterému zřejmě nevadí ani polistopadové vytunelování naší republiky. Možná v zištném zájmu nechce zlobit duchovní a legislativní otce této historicky mimořádné zlodějny, neboť by jim to mohli oplatit demokratickým nasloucháním  většiny více jak dvou třetin obyvatel, kteří církevní restituce neschvalují. Samozřejmě, i já si myslím, že by se ukradené mělo vrátit. Ne však co bylo ukradeno na základě politických, tedy i mocenských geopolitických změn, které jsou běžnou součástí historie lidstva. Pokud se pletu, pak by i bolševikovi mělo stačit, kdyby znárodnění vysvětlil tím, že lidu vrátil vše co vzniklo z jeho dřiny a díky tomu, že si drtivou většinu jím vytvořených nadhodnot  ponechávali tu feudálové, tu kapitalisté a bohužel i církev. Nutno dodat, že by na tom bylo dost pravdy. Zkrátka a dobře. 

Politici by měli vynakládat veškeré síly na to, aby byl svět spravedlivý například pro moji generaci, které bylo utrháváno od úst k vůli světlým zítřkům a dnes k vůli světlým zítřkům budoucích generací. Církevní restituce, stejně jako únorové znárodňování, svět spravedlivým neučiní. A co je nejsmutnější? Církevní restituce považuji za politickou munici pro sudetské Němce. I oni přišli o majetky na základě posloupných historických dějů, za které mnozí z nich nemohli, stejně jako dnešní věřící a duchovní nemohli za kumulaci(nehnuli ani prstem) obrovského církevního majetku a přesto tvrdí, že jim náleží. Bohužel, spravedlnost určují mocní. To však neznamená, že se o spravedlnost jedná!