Let MH17 ve světle průběžné a závěrečné zprávy 7

12.12.2015 17:53

Od r. 1968, kdy bývalý legionář Klapka tahal za fusekli americkou novinářku Claire Sterlingovou tvrzením, že Janovi Masarykovi, ležícímu na nádvoří Černínu, dával umělé dýchání z úst do úst, se vzdělání novinářů nijak nezlepšilo, spíše naopak.

Úvod

Více než o čtyřicet pět let později 12. března 2015 osmapadesátiletý Pjotr Fedotov (Петр Федотов) z Červoného Žovtenu (Червоный Жовтень), vzdáleného 20 kilometrů od Hrabové, měl říci Antonovi Zverevovi z agentury Reueters, že byla to taková rána, že jsme si sedli. Viděl jsem pak letět raketu, část se oddělila. A potom v dálce se letadlo rozpadlo ve vzduchu. Reportérům před kamerou řekl, že střela byla odpálena z území kontrolovaného ukrajinskou armádou. Mimo záznam uvedl, že letoun téměř jistě sestřelili separatisté, ale bojí se to říkat veřejně, protože má strach. Známí mu prý řekli, že protiletadlové rakety stály 17. července v poli jeden a půl kilometru od Červoného Žovtenu. Nejbližší bod, kontrolovaný v té době ukrajinskou armádou, byl vzdálen šest kilometrů.

Pokud pan Fedotov něco dříve slyšel, než viděl, pak v Žovtenu platí jiné fyzikální zákony než jinde na Zemi. Dříve než blesk tam slyší hrom. Navíc při silné oblačnosti toho viděl trochu moc. A co se balistiky a logistiky týče, tak asi taky. A už chci vidět, jak budu něco vidět na vzdálenost 20 km. Navíc nad Hrabovou padající letadlo, klesající po balistické dráze, už se ocitlo velmi nízko.

Lze si také povšimnout, že měl těm novinářům říkat to, co určitě chtěli slyšet, že místní obyvatelé se bojí opolčenců. To jim asi stačilo ke štěstí. Webu Russia Today pan Fedotov sdělil, že mimo záznam s novinářem agentury Reuters vůbec nehovořil.

S tím hromem je to vůbec zajímavé. Na jiném videu je slyšet radostné hlasy opolčenců, pozorujících, jak raketka si to namířila k An26 a sundala jej, ale žádnou ránu slyšet není.

Neměli bychom ale zapomenout na svědectví o odpalu rakety, publikované tři hodiny po nehodě letadla, kdy se na Twitteru obyvatele Torezu Juzera Wovilhae, údajně antiseparatisty, objevily fotky Buku, které mu předal anonym.

Za dalších šest hodin na tomtéž twitterovském účtu objevil pokus o výpočet místa odpálení rakety, vycházející údajně postupně ze tří svědectví, mělo jít o pole u dvoru Берегись (Красный Октябрь), poblíž sídla Pervomajskoje. Podle jedné z nahrávek ukrajinských zpravodajců, publikovaných 17. 7. 2014 zase mělo jít o Buk, který obsluhovali kozaci v městečku Černuchino (Чернухино 12 kilometrů od Debalceva v Luganské oblasti), kde jeho obyvatelé tvrdili jednomu dopisovateli 13. února 2015, že kdyby nebylo Majdanu, nebyla by tato válka ("Если бы не Майдан, не было бы этой войны").

Ještě 23. února 2014, ba ani ještě 10. července 2014 neměli evidentntě obyvatelé Černuchina ani poněti, co v tomto a v následném roce čeká. Dnes to tam vypadá, jako by tam spadl Boeing a počet obyvatel se snížil na jednu desetinu. Z původních deseti tisíc.

Fakt je ten, že vzdušnou čarou nejsou od sebe vzdálena místa Берегись a Червоный Жовтень vice než tři kilometry. A pan Fedotov si teprve po té ráně uvědomil, že něco viděl, protože sluchové podněty působí silněji než podněty zrakové. Ale nějak do hry díky hlouposti ukrajinských zpravodajů se nám do hry vrátilo opět Debalcevo. (2) 2. řijna 2014 nedaleko od Černuchina natočila ukrajinská televize (24 kanál, respektive Телеканала новостей "24") reportáž Зона АТО: В шаге от врага. Чернухино, asi jenom proto, aby ukázala po 3 minutě takovou pěknou lokalitu krytou lesem, relativně daleko od civilizace, vhodnou pro odpálení rakety země vzduch. Kamera pěkně zabrala rozježděné pole včetně vypáleného místa po startu rakety. Ba i něčím, co se podobalo dvěma zrezivělým fragmentům z bojové hlavice, se televizním divákům pochlubil přesně v 3 minutě, 38 vteřině příslušník 11. batalionu domobrany, které si vložil do dlaně své pravé ruky. Čím se ten fragment nalezený tak 12 kilometrů od Černuchina směrem k Debalcevu liší od od toho fragmentu nalezeného nizozemským novinářem Akkermannem, snad dokonce ve stejné době? Oba nejsou z legované oceli a tloušťku malíčku s prsteníčkem na své pravé ruce nechť si každý změří sám.(5)

Pak něco svěřte dobrovolníkům. Ale byla to pouze repriza. Premiéru si ti herci odbyli 30. září téhož roku divadelní inscenací pro rádio Svoboda. Největším hobby těchto dobrovolníků bylo strefovat se ostrými do Putina v podobě karikatury Hitlera. Jak ovšem by potom mohl ten prostřílený nebožtík vrátit dítě jedné Holanďance, nevím.

Všechny tehdejší situační mapy lokalizují tehdy Debalcevo relativně hodně hluboko jako součást území oládaného opolčenci, ale současně mapují nástup ukrajinské těžké vojenské techniky. Avšak ruská či opolčenecká mapa situace na východní Ukrajině ze 17. 7. 2014 vyobrazuje pojízdné komplexy ukrajinských systémů protivzdušné obrany vybavené rakety země vzduch u měst Konstantinovka a Artemovsk. Z Konstantinovky do Petropavlivky je to po silnici 143 km. Vzdušnou čarou bych to odhadl na 110 kilometrů. Z Konstantinovky do Debalceva je to po silnici 73 kilometrů.

O Artemovsk se podle zprávy ze 16. 7. bojovalo. Z Artemovska do Debalceva je to 48 kilometrů po silnici. Z Artemovska je to do Petropavlivky 150 kilometrů, nícměně vzdušnou čarou bych to dovolil odhadnout na 80 km. A to je téměř na hraně, nebo i za hranou, šlo by pak o nějak vylepšený dvoustupňový Buk, jak naznačil výše uvedený svědek [Viděl jsem letět raketu, část se oddělila.] Podle oficiálních modelů směrů letící rakety platí, že na cíle ve vzdálenosti 55 kilometrů raketa nejdříve vyletí do výše 22 kilometrů, pak po balististické dráze začne klesat a přibližovat po elipse seshora k cíli. V našem případě by se přiblížila k letadlu proti směru jeho letu přesně v souladu se závěry nizozemských vyšetřovatelů. A pokud ten sestřel byl úmyslný, tak bylo možné simulovat příslušné divadlo s vypálením Buku pro potěšení početných diváků na celém světě.

5.3. 2014 byl zaznamenán pohyb dvou pásových nezamaskovaných (ukrajinských???) tahačů Buk M1 v Artemovské oblasti. 26. 6. 2014 byla publikována informace, že Ukrajina zařadila do výzbroje opravený Buk-M1.(3) Existuje web donbas.ua, kde v jeho rejstříku se nachází pod tagem Artemivsk 1531 záznamů, ale v této časové řadě chybí jakýkoliv záznam mezi datem 17.6.2014 a datem 25.12. 2014. Tak nějak tomu webu utekla zásadní informace o znovuvzetí Artemovska pod kontrolu ukrajinské armády a batailonu Donbas v tomto období, který dokonce zaznamenala agentura Reuters a zavěsila hrdě na YOU TUBE. Rovněž čtenář, který se bude zajímat o záznamy pod tagem Мариуполь, najde tam časovou mezeru mezi daty 18.6. 2014 a 18.12. 2014. Ale taková Horlivka (Gorlovka) je na tom ještě hůře, chybí záznam mezi daty 10.6. 2014 a 18.3.2015. A takový tag Donbas [Донбасс; 70850 záznamů] neeviduje záznámy mezi 26. červnem 2014 a 18. říjnem 2014. První zpráva, vztahující se k pádu malazijského Boeingu pod tagem Боинг, je datována dnem 4. Března 2015. Tomu mankurtovi někdo vypálil do paměti obrovské díry.

Mediální historie Trosky č.3

22. července 2014 přetiskl ukrajinský web (http://timeua.com/news/2/24312.html ) nám už známý článek z The New York Times, v němž po hlubokém zadumání nad foty Trosky č.3, která je označena v závěrečné zprávě jako upper left hand cockpit fuselage (top section), v seznamu Wall Street Journal jako upper fuselage skin, zbrojní expert IHS Jane's R. Foster se vyjádřil v tom smyslu, že nemohlo jít o explozi uvnitř letadla a že při sundání letu MH17 byl použita raketa, odpalená z komplexu Buk, čemuž nasvědčuje také také to, že byl použit toliko jeden typ fragmentů. Dále sdělil, že raketa má explodovat 100-300 metrů (v originále je feet) od cíle. Jestliže tedy nálož rakety byla vystřelena podle nizozemských vyšetřovatelů od letadla ze vzdálenosti 4 metrů a podle ruských vyšetřovatelů ve vzdálenosti tak 20 metrů, tak ti nadšení partyzání, co si chtěli vyzkoušet hračku, s tím ručním naváděním nějak nezvládli.

V případě této relativně hustě prostřílené trosky jde o ten kus letadla, který dopadl v Petropavlivce I z hlediska dráhy letu na zem jako první. Lze tedy s vysokou mírou pravděpodobnosti říci, že se jako první odloupl z letadla, respektive správněji byl odloupnout. Tak vesele cestující trosku svět snad ještě nespatřil. Při rekonstrukci kokpitu podle Mudmanna Troska č. 3 ocitla vlevo za okny pilotů. Postupně se ale přestěhovala až někam nahoru nad dveře do kabiny pilotů.

Ale podle závěrečné zprávy (s.56) při rekonstrukci nebyla použita [This part was not recovered.] (1), i když byla ale přepravena do Nizozemí. V diskuzi k tomuto tématu 19. října 2014 zaznělo: This looks very bad for the Dutch team. Those parts would give very important information about where the missile came from. Is the investigation corrupt? [Vypadá to velmi špatné pro holandský tým. Ty díly by poskytly velmi důležité informace o tom, odkud střela přišla. Je vyšetřování zkorumpováno?]. Tento nechtěný a zavržený kousek plechu jako první viděli, vyfotili a identifikovali reportéři z New York Times a využili v již v některé z předešlých částí tohoto seriálu zde předešlé části v citovaném článku 21. července 2014. (7) A když tuto část použil ke své výše uvedené analýze pan Foster, tak podle něj exploze rakety, příletájící zpředu, odehrála někde pod letadlem z pohledu pilota z pravé strany. Pan Foster to puzzle složil špatně. Pokud ten daný díl puzzle přiložíme podle současných poznatků tam, kde má být, tak tato skládanka opět vede k závěru, že raketa příletla seshora zezadu. Přece nelze říci, že pan Foster není odborník na svém místě, když za ním docházejí američtí novináři častěji než čeští za profesorem Straussem.

Troska č. 4

Ponticus na svém účtu dospěl k poněkud k odlišným závěrům, které však poznamenány tím, že výše uvedené puzzle (upper left hand cockpit fuselage) spolu s dvěma dalšími (spodní rám kokpitu a zbytky levého křídla), vše prostříleno, umístil v té skládačce za levé okno tak trochu shora. Pokud lze nos letadla přirovnat k hlavě člověka, tak na spánek vedle lévého oka (tedy levého okna).

Na základě analýzy výše uvedených trosek a jejich předpokládané lokalizace, kterou převzal od autorů jedněch novin, uvedl následující fakta: Raketová hlavice, pomalovaná zeleně, přiletěla ze zpředu a explodovala hned vedle kokpitu letadla. Jejím cílem nebyly motory, což by bylo pravděpodobné, pokud by měla infračervené navádění. Raketa nepřiletěla zezadu, nebo z boku letadla. Lze tedy relativně bezpečně učinit následující závěry: Jiný letoun nesestřelil MH17, k jeho sundání nebyla použita ani bomba, nebo výstřely z leteckého děla. Byla použita raketa země vzduch vzhledem k její zelené barvě, která vznikla v Rusku, nebo byla v rukou proruských rebelů.

Je možné, že Boeing 777 postavilo do latě škrtnutí rakety o křídlo. Bylo by zajímavé vědět, k jakým závěrům by dospěl autor výše uvedených tézí, kdyby mu autoritivně massmédia sdělila, že v oblasti se žádný Buk nevyskytoval a vyskytovat nemohl, nebo nebyl a nemohl být použit. Jiní autoři totiž umístili upper left hand cocpit fuselage poněkud výše do oblasti vrchní části (vnější strany stropu) letadla, zhruba tam, kde na lebce začínají růst vlasy, hodně vysoko nad spánkem. Ještě dále pak se nachází part of upper fuselage above business class, také prostřílený možná i nějakými těžkými, či zdvojenými squares. Pokud si z tohoto pohledu přehodnotím analýzu obrázků výše uvedeného autora,tak lze dospět k závěru, že exploze rakety nastala přinejmenším tak devadesát metrů od letadla v jeho téměř vertikální poloze zezadu podle sklonů otvorů po střelbě, zvláště v kokpitu v té části pod levým oknem.

Je třeba začít počítat metry

Zvuková vlna se šíří rychlostí 300 m/s Mějme těleso o délce 64 metrů, výšce 18,5 m, rozpětí křídel 61 m, průměru trupu 6 m s [maximální vzletovou hmotností mezi 229 a 247 tunami a doletem 9 500 kilometrů a pořízovací cenou 250 milionů dolarů], pohybující se rychlostí 234m/s [maximální rychlost 896km/h), a raketu, která se pohybuje rychlostí 1020-1550m/s a která vyvrhne ze sebe poněkud větší broky rychlosti 2000m/s. Motor rakety může pracovat 15 sekund, což určuje její dolet na 24 kilometrů. Dosah na cíle leticí ve výšce 3000 metrů [a asi i letící ve větších výškách] je 85 kilometrů, proti letadlům ve výšce 100 metrov je dosah 35 km. Dosah na nízkoletící cíle (30 metrov) je 20 kilometrov a na vrtuľníky vo vise je dosah 8-10 km. 3-5 sekund před dosažením cíle se motor vypíná. Fragmenty (rusky oskolky, tedy přesněji střepiny), vyvržené při explozi rakety v blízkosti MH17 se měly pohybovat v souladu s předpoklady simulátoru Metabunk.org rychlostí přibližně 2500m/s. Za pět sekund po explozi rakety se měla rychlost letadla snížit asi na 170 m/s.

Jestliže nizozemští vyšetřovatelé vycházeli při určení epicentra odpálení nálože rakety ve vzdelenosti čtyř metrů od letadla z rozdílného času záznamu zvuku v čtyřech mikrofonech v poslední milisekundě tohoto záznamu, je otázkou, zda přitom berou do úvahy, že za tuto milisekundu se poloha letadla vůči zdroji tohoto zvuku změnila o zhruba přinejmenším o dvacet centimetrů. A pokud ten zvuk nějakým způsobem souvisel s momentem exploze nálože, je otázkou, zda a jakým způsobem tytéž recordéry zaznamenaly ještě nějakou tu milisekundu předtím praskot pláště kabiny, způsobené střepinami vypálenými rychlostí více než pětinásobně převyšující rychlost zvuku, tedy asi tak pět milisekund před tím záznamem nějakého toho posledního zvonění. Ale při simulaci sestřelu MH17, provedené ruskými vyšetřovateli v klidovém stavu, trup letadla sice byl proděravěn jako řešeto, ale nezhroutil se, takže vskutku mohly ty mikrofony ještě nějakou tu chviličku ještě fungovat.

Na samotném záznamu zvuku není nic podivného, pokud ho lze brát jako izolovaný fakt. Podle nizozemských vyšetřovatelů nejdříve zaznělo předposlední zvonění (Peak1, tedy možný moment průniku střepin z exploze rakety ) z mikrofonu umístěného nad hlavou pilotů zpředu, o kapánek později se k tomu přidalo poslední zvonění ve všech čtyř mikrofonech současně, tedy i těmi třemi dalšímí. umístěnými podle videa nad hlavami pilotů po stranách vedle pravého a levého sedadla pilotů. Podle této verze vskutku mohla raketa přiletět zpředu zespodu zprava a explodovat malevo od letadla (z pohledu pilotů) a škrtnout nakonec o levé křídlo.

Avšak ten mikrofon umístěny ze předu nahoře ve výši očí současně je nejblíže k trosce č.3 (upper left hand cocpit fuselage), že rozdílná doba dvou zvonění zvyšuje možnost, že k letadlu přiletěla raketa zezadu a svrchu, protože rychlost střepin a rychlost letadla se v tom případě odečítají, tedy snižují možná na menší pětínásobek oproti rychlosti zvuku, což současně samozřejmá dává větší prostor pro možnost exploze rakety ve větší vzdálenoszti od letadla, a tím lépe vysvětluje pokropení vetší části povrchu letadla střepinami, i na odvrácené straně. A pokud byl výše uvedený experiment proveden v klidovém stavu, pak platí, že jeho výsledky, co se týče stavu letadla, se přibližovaly následkům sestřelu tím více, čím se snižuje rychlost pohybu střepin na 2000 m/s.

Pokud by pilot uviděl záblesk od Sněžného, tak by měl tak zhruba pět sekund na nějakou reakci. Uvádí se, že reakční doba řidiče automobilu se pohybuje kolem dvou sekund, u zkušeného a vycvičeného pilota, vědomého si, že se pohybuje v nebezpečné zóně téměř mimo vymezený koridor, by snad mohla být o něco kratší. Ale to, že by dotyčný pilot alespoň nezaklel nahlas v rodné malajzištině „Do prkýnka“, se zdá být nepřímým důkazem, že nebezpečí přišlo znenáhle nad jeho hlavou poněkud z jiného směru. Ale i kdyby tomu bylo jinak, je stejně tak pravděpodobné, že by začal snažit rychle vystoupat nahoru, aby unikl nebezpečí. Ve skutečnosti vzhledem k riziku dekomprese jedině správnou reakcí by byl co nejrychlejší sešup dolů. Ty tři sekundy, které by měl k dobru, by snad dokonce mu umožnily vyhnout se pokropení broky. Pokud tedy skáza přišla od Sněžného, je nutné říci, že na zkáze letadla se podílelo i to, že pilot se nevěnoval v dostačné míře pozonost řízení a že nebyl vycvičen pro podobné situace. Z hlediska pojistné události dobrá zpráva pro pojistitele. Špatná pro pojištěnce. (6)

Dílčí závěr

V rozčilení nad překotným šířením epidemie BUKového viru pronesl Kchodl výrok dne 12. srpna 2014: Po oznámení, jak dopadly trosky malajského letu MH17, bylo informovaným lidem jasné, že použití systému BUK je krajně nepravděpodobné, takřka vyloučené. Zásah civilního dopraváku v 10 km výšky hypersonickou rychlostí vystřelenými fragmenty z bojové části rakety je totiž natolik zničující, že se letadlo okamžitě rozpadne, vybuchne palivo. Jediné místo poškození letounu je levý bok pilotní kabiny. Plus škrábnutí na levém křídle – ale k tomu došlo velmi pravděpodobně až během pádu, nejspíš srážkou s jinou troskou. Poškozeno toho bylo více, ale ani ukrajinský vojenský dopravní letoun se po zásahu raketou země vzduch se nerozpadl, ba ani ten pokusný králik použitý ruským koncernem Almaz-Antej.

Trajektorie dráhy rakety není libovolná. Při letu ve výši deseti kilometrů nad zemí si střelec musí počkat buď na moment přiblížení letadla na vzdálenost pětadvaceti kilometrů, nebo na vzdálenost padesáti kilometrů. A střela je řiditelná během letu, takže nebezpečí mohlo číhat na letadlo z obvodu kružnice zhruba o ploše 1800 kilometrů čtverečních, nebo dokonce o ploše 8 000 kilometrů čtverečních. Jak ruští, tak nizozemští vyšetřovatelé, tak i další zájemci dělají tu chybu, že odpal rakety se snaží apriori lokalizovat do míst, které jsou mediálně známy z jiných zdrojů. V těchto uvedených případech mě udivuje, proč se pohybovaly BUKy tak blízko frontového území. Hypotetické závěry mají dělat pouze ze stavu letadla, tak jak je rozpoznán. A existence prostřílené Trosky č. 4 ze střechy kokpitu, která na zem dopadne jako první, nesvědčí o tom, že by se raketa mohla přiblížit jinak než zezadu svrchu zleva z pohledu pilotů, škrtnout o křídlo těsně před explozí ve vzdálenosti tak třiceti metrů od trupu letadla.

Na YOU TUBE byl publikován záznam asi civilní letecké služby v Rostovu posledním okamžíků Letu MH17.

Až z diskusi na jednom ruském fóru jsem porozumněl tomu, co jsem měl vidět. Kromě letadla Boeing 700-200 se tam mělo pohybovat další letadlo a mělo jít o ukrajinskou stíháčku, která se snad dostala dokonce z pohledu ze Země do zákrytu se Boeingem. Ba snad měl být zaznamenán hovor pilota. V tu chvíli jsem pochopil, proč mohly a měly přijít ukrajinské tajné služby do příslušného dispečinku v Dnětropetrovce a zabavit příslušné záznamy a dodnes je nedat k dispozici veřejnosti. Tehdy jsem si říkal, proč to dělají, že všechno bude na těch záznemech z černých skříňkách. To video odmítla brát jako důkaz nizozemská komise, a to ani v podobě, co by to znamenalo, kdyby video nebylo zfalšováno.

Všichni ale předpokládájí, že pokud tam byla ukrajinská stíháčka, tak samozřejmě musela sundat malajsijské letadlo palubním kulometem. Vůbec nemusela. Mohla být použita jako úmyslná či neúmyslná návnada, aby se opolčenci spletli a vypálili raketu z Buku v domnění, že střílí po vojenském letounu, který by mohl ohrožovat pohyb jejich těžké techniky, tedy například tanků. Existuje totiž i hypotéza, publikovaná v německém tisku, že Buky měly chránit těžkou techniku na zemi, aby se tak snadno nestala předmětem leteckých útoků. Nechápu ale, proč opolčenci se v tom případě okamžitě nepřiznali k omylu. Mohlo by to tedy vést i k závěru, že skutečně šlo o Buk, který byl přímo pod kontrolou ruské armády. Ale i v tom případě stačilo říci, že se jednalo o techniku propůjčenou opolčencům i s posádkou. Tedy tímto vyzývám viníka, aby se přiznal. Nic mu nehrozí.

V nejlepším je třeba přestat. Vánoce jsou svátky míru a klidu, čímž přeji všem Vše nejlepší v Novém Roce. Prozatím jsem prošel 50 stran závěrečné zprávy a 50 stran diskuzí z 253 na portálu Palba.cz, věnovaného Letu MH17, takže dané téma je nevyčerpatelné. A to jsme teprve rok a půl po této události. Historikovi z roku 2150 vůbec nezavidím. Závěrečné zprávě, a to ani v přilohách především vyčítám, že se v dostatečné míře nezabývá všemi předcházejími verzemi, které se vyskytly a nepokouší se je kriticky zhodnotit a vyvrátit. Tedy nezabývá se dostatečně historiografií daného tématu. Takto pouze přináší další jeho verzi, nic více, ovlivněnou významně psaním massmédií.

Obrázek. Poškozený kousek levého křídla, který je možné brát jako jediný nezpochybnitelný důkaz toho, že se v příliš těsné blízkosti letadla pohybovala raketa, pomalovaná zeleně.

Poznámky a odkazy

1) Když jsem si tu větu v závěrečné zprávě přečetl, tak jsem nevěřil vlastním očím. Ale k tomuto slovu uvádí ve svém Velkém anglicko-českém slovníku Hais s Hodkem takový pěkný příklad: The wrecked plane had been rekovered. Ztroskotané letadlo bylo vytaženo z vody. Proč zrovna z vody, nevím. Ale tomu našemu nebohému letadlu nedali nenechavci pokoj ani po smrti. Takže ty trosky, které byly nalezeny jako první, tedy byly viděny jako první, nejsou k vidění. Jsou střeženy lepe než mumie Ötzi.

Přímo v závěrečné zprávě na s. 58 se uvádí následující “Upon delivery of the frame in May 2015 the pieces of wreckage were fitted on the frame. Because the pieces of wreckage risked being damaged when they were being attached to the frame the reconstruction only began after all pieces of wreckage had been thoroughly examined. .The reconstruction was completed mid July 2015.”(Při dodání rámu v květnu 2015 kusy trosek byly namontovány na rámu. Protože kusům vraku hrozilo poškození, když byly připevněny k rámu. rekonstrukce začala až po důkladněm prozkoumání všech kusů trosek..Rekonstrukce byla dokončena v polovině července 2015).

2) “Майор»: Значит, это «Чернухинские» сбили самолет. «Грек»: Кто-кто сбил? «Майор»: С Чернухинского блок-поста. Казаки, что на Чернухино (Перевальский район Луганской обл., - ред.) стоят. Самолет рассыпался в воздухе в районе шахты «Петропавловская». Гражданский… (http://ura.dn.ua/17.07.2014/159146.html )

3) https://www.youtube.com/watch?v=BBEYZHOT0bQ

4) Publikované 31.7. 2015 [Падение МН17 17.07.2014 - данные от УВД Ростова (https://www.youtube.com/watch?v=QQtNUF0fsRw)]

5) Viz https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1068719733140898&set=a.348131685199710.97337.100000086432058&type=3&theater

6) Pro úplnost zde ještě dávám následující představu o zkáze MH17 (/KAT,Aug 7, 2014): We have the plane travelling at 500mph speed, round figure. Missile approaches at three times that, ie 1500. If the missile were a large brick wall, that would be a sudden stop. If the top of the missile just flipped open and loose shrapnel came out, that would also be doing 1500. Actually the shrapnel is thrown out by detonation, in a hollow cone about 60 or 65 degrees. They're not brick walls, either. Imagine rocks thrown at your car -- they won't stop it.

BUT - the missile is pushing a "bow wave" ahead of it, I really don't know the pressure of that but the speed must be at least the same as the missile is moving. So that is a head-wind three times the speed of the plane. That is a sudden stop. On top of that there is a shock wave from the detonation, some of which gets inside.
This is an instant stall, so it would start to drop. It won't go nose down immediately, but with the port engine out and some port wing control surfaces damaged, it will start to yaw and bank to the left. The starboard engine is still working. This might turn the stall into a slow spiral dive. As the g forces tear off the damaged forward fuselage, parts of the skin and all the front passengers fall onto Petropavlivka. (Everyone is dead or at least unconscious from the shock waves of the sudden stop, very seriously concussed. Everyone who was belted in also has fractured hips or pelvises and possibly skulls from hitting the seat in front).
In two miles it is over Rozspyne where the floor tears through enough to shake off the cockpit area. This changes the centre of gravity enough to slightly flatten out the dive. It also turns fairly sharply left. Another 5 miles away it is over Grabovo, where the left wing tip, tail and rear fuselage finally rip off (g forces), spilling passengers and cargo. The centre section and 1 1/2 wings, right engine still running, continue on nearly another mile to crash, in a fairly flat attitude and not going fast, maybe only 200 mph by now. Remaining passengers are ejected (up and sideways, which is how so many ended outside the burn area). The fuel tanks break and the fuel catches fire.
This is under 300 yards from a residential area, so the fire brigade is there within minutes. The fire is not very hot, it is just evaporated fuel, though some items catch fire and smoulder for a day. (I suspect a lot of the interior walls would burn, they don't seem to be anywhere at all; and of course seat cushions and carpeting).
Natural wind speeds should not too relevant when there is so much directional air pressure applied by the missile and detonation shock waves. Things fell apart from that, and the decompression, and the g forces of the stop and the stall dive.
I think it was no more than about 3 miles west of Petropavlivka when the missile detonated. Witnesses there saw it "spinning down" before bodies started to fall out. I've not seen interviews with direct witnesses from Rozspyne. Witnesses in Grabovo "heard the hum of a plane, then it turned towards us and bodies started to fall out" then it crashed and caught fire. Many in both places at first thought they were being bombed, until the falling objects came close enough to recognise.
If it had been just 1 mile further east when hit, there would have been substantial casualties on the ground in the two end villages.

7) Ty fotografie (včetně cockpit roof) jsou asi viděny kompletně zde (http://www.whathappenedtoflightmh17.com/pieces-of-the-cockpit-roof-full-of-shrapnel-damage-dutch-safety-board-did-not-use-for-reconstruction/#prettyPhoto )

https://www.trucker.cz/rubriky/doprava/protiletadlovy-system-pred-bukem-za-bukem_43357.html V tomto odkazu je uveden případ, kdy do Gruzie z Ukrajiny ilegálně propašovaný BUK sestřelil ruské letadlo.

Použitá literatura

http://www.karlovarskenovinky.cz/zpravy/politika/petr-schnur-mh17-dilo-separatistu-nebo-ukrajinsky-9/11-i-/

http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/1229-dukazy-v-rukou-leteckeho-odbornika-zadna-raketa-buk-nezasahla-let-mh-17-boeing-znicil-kanon-ukrajinskeho-bitevniku-ze-zapadu-slysime-jen-ohlusujici-hrobove-ticho.htm

https://vlkovobloguje.wordpress.com/2014/08/12/bukuji-bukujes-media-bukuji-aneb-lecba-bukoveho-viru/

http://www.nytimes.com/interactive/2014/07/21/world/europe/wreckage-offers-clues-on-why-flight-17-went-down.html?_r=0

https://www.youtube.com/watch?v=-ZABCY8IMRA

https://www.youtube.com/watch?v=gdSviU9bo6o

http://mh17.webtalk.ru/viewtopic.php?id=302&p=5

https://storify.com/vpkivimaki/mh17-hull-parts

http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rok-od-sestreleni-mh17-dukazy-proti-rebelum-stale-chybi/r~24fc33c02acf11e5a1480025900fea04/