Jiří Baťa: Šestnáct není stejné, jako že dvacet bez dvou je osmnáct

 

Lze pochopit záměr a cíl předkladatelů, vždyť charakter jejich politické struktury v subjektu STAN je k tomu přímo předurčen, když jejich základ tvoří starostové a nezávislí. To už samo o sobě napovídá, že v případě prosazení snížení věkové hranice na 16 let ve volbách do obecních zastupitelstev, to především posílí volební účast ku prospěchu STAN. Jde tedy víceméně o návrh, který by měl přinést hlasy těm, kterým se jich dnes značně nedostává a při jejich známé rétorice na bázi slibů, vizí, šancí atd., by to především posílilo jak samotné STAN, tak i TOP 09, silně nabírající vodu do svých politických bárek.

 

Pan Rakušan, předseda hnutí STAN říká, že to chtějí vyzkoušet nejprve na volbách do obecních zastupitelstev. Mají za to, že šestnáctiletý člověk ve svém městě problémy vidí a je žádoucí, aby se na životě komunity podílel. O tom, že v místě bydliště mladý, 16 letý člověk nedostatky a problémy vidí, má pan předseda Rakušan naprostou pravdu. Jenže problémy a nedostatky ve městě či v obci vidí také dospělí voliči, kteří na ně také poukazují nebo je kritizují, bohužel jen málokdy je ze strany města či obce zájem na tyto skutečnosti reagovat a řešit je. V rámci spravedlnosti, čest výjimkám!

 

A že by to šestnáctiletí změnili? To je hodně nepravděpodobné, nicméně starostové si říkají, že za pokus to stojí. Nestojí, protože návrh neprojde, jen se tím bude dlouze zaobírat poslanecká sněmovna aby nakonec zjistila, že mlátí prázdnou slámu, zatímco důležitější věci mezi tím zůstanou neřešeny.

 

Pokud pan Rakušan jako příklad poukazuje na Rakousko, případně Německo apod., je to příklad nepatřičný, protože je třeba si uvědomit, že politická vyspělost a kultura v těchto zemích má, na rozdíl od nás, vysokou úroveň. Také mladí v těchto státech mají naprosto jiné morální kvality a jejich postoj k politice státu má rovněž odlišné dimenze. Je to dáno dlouhodobým, stabilním politickým režimem státu, kde se jinak přistupuje k problémům, než u nás. Naše mládež zmíněného věku 16+ je bohužel do značné míry ovlivňována ve školách, když někteří pedagogové mládeži, v tomto případě žákům, prezentují jisté typy a charaktery demokratické politiky, které se pak projevují jejich mimoškolskou účastí na různých manifestacích a protestních akcích, aniž by věděli, znali či chápali smysl, účel a význam těchto (proti)společenských a (proti)politických aktivit. To zřejmě starostům a nezávislým, případně TOP 09 vyhovuje a pokud by měla tato ohlupovaná mládež možnost volit, byly by to voda především na jejich mlýn.

 

Hovoří o tom i výzva k mladým od předsedy STAN, který říká: „Chceme, aby si šestnáctiletí ozkoušeli u komunálních voleb rozhodovat, zda má v jejich městě vyrůst sportovní hala, čistírna odpadních vod a podobně. Chceme naučit mladého člověka demokratickému návyku, že zajímat se o život kolem sebe je potřeba. Vzkaz mladé generaci je: počítáme s vámi, chceme, abyste konečně byli ti, kteří přinesou zásadní společenskou změnu v naší zemi.“ No spíše než společenskou změnu by jejich působení přinesl spíše chaos, zmatek a anarchii. Populistická propaganda, ta by STANU šla, ale je třeba si také uvědomit, zda případná účast 16 letých na rozvoji města či obce má potřebný koeficient racionality, o čemž se dá zcela jednoznačně pochybovat. Chtít, aby mladí, 16 letí rozhodovali o sportovní hale, čistírně odpadních vod apod., aniž by blíže znali celý proces projednávání, od návrhu až po jeho případné schvalování, je jejich účast na takovém rozhodování naprosto iracionální. To je právě ten zásadní rozdíl mezi naší mládeží 16+ a mládeží rakouskou nebo německou apod., kde je mládež v tomto směru mnohem vyspělejší a více informována, bohužel.

 

Jestliže pan Rakušan říká, že to není pro společnost nebezpečné, že je to otevření dveří nové generaci, pak rozhodně nemá pravdu. Jsou to jen nadnesená populistická slova, kterými chce navnadit mladé na ještě intenzivnějším zasahování do dění v naší společnosti, ve které je v současné době atmosféra z důvodů uměle a nezodpovědně vyvolaných politicko-společenských problémů situace poněkud nestandardní.

 

Lze také souhlasit s názorem občanky, která říká, že „Měli bychom vědět, jestli je 16letý člověk schopen zodpovědně volit, jestli dobře vnímá, co se kolem něj děje. Jde o tak zásadní změnu, že je k tomu nutná analýza sociologů a psychologů. Pokud budeme vědět, že je dostatečně vědecky podložená, potom se takové změně není nutné bránit.“

 

Apropó, je tu ještě jeden významný moment a sice, že v současných podmínkách, kdy může volit občan, který dosáhl 18 let, může být takový občan také nominován jako kandidát, který se v případě zvolení může stát zastupitelem města či obce. Je dost nepředstavitelné, že by šestnáctiletý mladý občan byl členem zastupitelstva. Možná jsou tyto řádky zcela zbytečné, protože existuje-li, resp. převažuje-li rozum a racionální myšlení většiny poslanců, pak lze jen doufat, že k navrhovanému experimentu, alespoň v dohledné době, nedojde. I když, v našich poslaneckých lavicích je možné všechno, už nás o tom nejednou přesvědčili.